Nanovlákna, telemedicína… Čeští lékaři a technici spolupracují na vývoji nových léčebných postupů.

Akademické konsorcium, které společně vytvořily Inženýrská akademie ČR a Česká lékařská akademie, pořádalo první pracovní konferenci. Ukázala, kde může technika už brzy pomoci medicíně – a někde už i pomáhá.

Blízká setkání dvou disciplín

Pracovní konference Akademického konsorcia představila docela zajímavé výzkumné projekty, na nichž čeští lékaři a technici spolupracují. Nabízejí nadhled nad možnou budoucností medicíny. Klub doktora Vlacha nyní představí základní rámec, k mnohým se jistě bude vracet.

• Počítačové předoperační plánování: Například modelování resekcí jater na základě výsledků z radiologických vyšetření, zejména počítačové tomografie, tak, aby chirurgická zákrok co nejméně narušil perfúzi. Software by měl doplnit dosavadní subjektivní hodnocení radiologa, které závisí na jeho zkušenosti.
• Hledání vhodného povrchu pro implantáty do kostí: Povrch, na kterém se odehrává pohyb umělého kloubu, musí mít co nejmenší tření i minimální otěr, protože, jak se ukazuje, uvolněné částice iniciují nechtěnou biologickou odpověď organismu.
• Rozvoj 3D tisku: 3D tiskárny, které dokážou nanášením vrstvy po vrstvě vytvářet třírozměrné objekty podle vysoce přesných plánů, se dají využít k vytváření realistických výukových předmětů (třeba nedostatkových lidských kostí), ale časem i celých lidských částí – od umělých kostí po reálné tkáně (k nim je ovšem ještě daleko). (Příklad čtěte zde.)
• Nanotechnologie v buněčných terapiích: Struktury o nepatrných velikostech by mohly fungovat jako nosiče kmenových buněk implantovaných do poškozených částí těla, například pro přemostění přerušené míchy.
• Nanovlákna jako pokrytí ran: Uměle vytvořená vlákna malinkých velikostí připomínají svou strukturou mezibuněčnou hmotu, takže se hodí i jako speciální kryty ran.
• Telemedicína: Stálý dálkový kontakt s pacienty umožněný počítačovými technologiemi umožní sledovat jejich aktuální stav a předejít relapsu. (Příklad čtěte zde.)
• Vylepšování softwarů pro farmakoterapii: Počítačové databáze dokážou stále lépe stanovit optimální koncentrace léků pro konkrétního pacienta i upozornit na nevhodné kombinace léčiv.
• Péče o stárnoucí populaci: Senioři budou stále více potřebovat široké spektrum pomoci díky moderním technologiím – od hlídání aktuálního zdravotního stavu po dohled nad kvalitou rehabilitačních cvičení.

Akadenické konsorcium, které projekt představilo, tvoří:

• Česká lékařská akademie vznikla v roce 2004, je to výběrové sdružení 70 členů, převážně profesorů ze všech lékařských oborů, kteří se zabývají koncepčními otázkami v oblasti vědy, výzkumu a medicíny. Předsedou její rady je prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc., z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
• Inženýrská akademie ČR, založená v roce 1995, je zase výběrovým sdružením více než dvou stovek techniků, podporuje technické vzdělávání, výzkum a vývoj.