Česká vědkyně hledá v mozkové činnosti klíč k obsesím

Jana Kopřivová z Národního ústavu duševního zdraví otevírá dveře k efektivnější léčbě obsedantně-kompulzivní poruchy.

PhDr. Jana Kopřivová, Ph.D., z Národního ústavu duševního zdraví jako jedna z prvních na světě zkoumá pomocí EEG, co se děje v mozku pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD), kterou mohou trpět až 3 % populace.

Jejím cílem je využít těchto poznatků pro hledání optimálních terapeutických postupů. Zatím totiž až jedné třetině pacientů žádná léčba nepomáhá.

Za svou dizertační práci na toto téma získala od rektora Univerzity Karlovy prestižní Bolzanovu cenu.

Další podrobnosti:

„Základními příznaky obsedantně-kompulzivní poruchy jsou obsese a kompulze. Obsese jsou opakující se vtíravé myšlenky, které způsobují úzkost a nepohodu. Tu se většinou daří dočasně zmírnit nebo neutralizovat kompulzemi, tj. stereotypním nutkavým chováním nebo myšlenkovými úkony. Kompulze nejsou samy o sobě příjemné a dotyčný si obvykle uvědomuje jejich zbytečnost a snaží se jim odolávat,“ vysvětluje PhDr. Jana Kopřivová, Ph.D.

Nejznámější je pocit špinavých rukou

Konkrétní projevy OCD mohou být různé. Mezi nejznámější patří například vtíravá představa pacienta, že má neustále špinavé ruce, pociťuje strach z potenciální nákazy a v důsledku toho si ruce velmi často umývá.

Dalším projevem bývá nadměrné kontrolování (zamkl jsem dveře?) spojené s obavou, že případné opomenutí by ohrozilo dotyčného nebo jeho blízké. Anebo se může projevovat potřeba symetrického rovnání věcí nebo přesného sledu drobných činností motivovaná obavou, aby se nic zlého nestalo. Obsedantní myšlenky se mohou týkat také strachu z ublížení (např. představa matky, že své dítě bodne nožem), mohou mít sexuální či náboženský obsah a podobně.

Kdy začíná porucha

Pokud někdo občas má obsedantní myšlenku, ještě to neznamená, že trpí OCD. Pro stanovení této diagnózy musejí být obsese a/nebo kompulze přítomné většinu dní po dobu alespoň 2 týdnů a musejí způsobovat nepohodu nebo narušovat jedincovo individuální či společenské fungování.

Léčba

V terqapii se uplatňují léky i tzv. kognitivně-behaviorální psychoterapie (KBT). Při ní se pacient mj. učí vystavovat se obtížným situacím, aniž by přitom prováděl úlevné kompulzivní rituály – například ten, kdo si kvůli obavě z nákazy nadměrně myje ruce, si ruce záměrně „znečistí“ a následně si je určitou dobu neumývá. To je pro něj samozřejmě těžké, ale když vydrží, zjistí, že úzkost se nestupňuje do nekonečna a naopak v určitém momentě poleví.

Bohužel, zhruba u třetiny pacientů se klinické příznaky při této léčbě dostatečně nezmírní, a stále je proto nutné hledat nové terapeutické postupy. Tím spíše, že toto onemocnění je často spojeno s významným snížením kvality života a někdy až s invalidizací.

Využití neurofeedbacku

Výzkum EEG a jeho ovlivnění – v Česku poprvé na světě

Dr. Kopřivová z Národního ústavu duševního zdraví se zaměřila na sledování elektrické aktivity v mozkové kůře pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou a jako první na světě také na testování možností jejího ovlivnění pomocí inovativní formy tzv. neurofeedbacku, což je nefarmakologická a zcela neinvazivní metoda založená na principu učení.

Odlišnosti v mozku

Doktorka Kopřivová zjistila, že pacienti s poruchou OCD mají několik specifik – určité části jejich mozku mají menší objem šedé mozkové hmoty a pacienti mají také odlišné výsledky EEG oproti zdravým jedincům.

V určitých částech mozku u nich vykazuje EEG nadměrné hodnoty nízkých frekvencí a naopak v jiné části mozku nadměrné hodnoty tzv. vysokých beta frekvencí.

Vodítko pro budoucnost

Tyto poznatky mohou přitom sloužit jako významné vodítko pro testování neuroterapeutických léčebných intervencí a mohou také sehrát zásadní roli při volbě optimálního léčebného postupu.

„Zjistili jsme, že čím více bylo nadměrné aktivity na nízkých frekvencích, tím hůře u pacientů fungovala terapie KBT. Naopak vyšší aktivita v oblasti beta frekvencí byla pro pacienty z hlediska léčby velmi příznivá – na kognitivně behaviorální terapii reagovali lépe,“ popisuje doktorka Kopřivová.

Celá skupina onemocnění

Výzkumy jsou zatím teprve v počátcích, obsedantně kompulzivní porucha představuje celou skupinou onemocnění, které se dělí podle různých kritérií, ať už podle času, kdy propukne, nebo například podle druhu obsesí a kompulzí.

„Kdybychom byli díky těmto poznatkům schopni předem odhadnout úspěšnost různých typů léčby u konkrétního pacienta, mohli bychom mu hned nabídnout tu, která povede k rychlejšímu úspěchu,“ hodnotí doktorka Kopřivová své dosavadní výzkumy shrnuté v dizertační práci Functional-imaging and electrophysiological correlates of obsessive-compulsive disorder and their potential use in neurofeedback intervention.

Další výzkum

Další elektroencefalografický výzkum OCD v Národním ústavu duševního zdraví se bude ubírat cestou sledování funkčních vztahů mezi jednotlivými oblastmi mozkové kůry. Více pomůže objasnit také současné použití komplementárních vyšetřovacích metod a slibná se jeví i spolupráce s kolegy z Akademie věd, kteří studují modely OCD u zvířat.

Čtěte také: Český software pro záchranu schizofreniků se osvědčil v Japonsku

Odeslat tento příspěvek Odeslat tento příspěvek Níže můžete zanechat komentář.

Přidat komentář

K přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Powered by WordPress | Designed by: Psprint San Francisco | Thanks to homeinbayarea.com
Design Downloaded from free wordpress themes | free website templates | Free Web Icons | Funny Sport Videos.