Další studie dokládá, že jen za první rok si pandemie vyžádala ve světě přes 200 tisíc obětí. A spíše až 400 tisíc.
Mezinárodní výzkumný tým připravil novou studii o dopadu pandemické chřipky způsobené virem H1N1 v roce 2009.
Čísla shromážděná Světovou zdravotnickou organizací (WHO) dokladují, že v roce 2009 bylo laboratorně potvrzeno 18 449 úmrtí. Ve skutečnosti bylo samozřejmě případů mnohem více, avšak nebyly všechny potvrzeny v laboratoři, protože je to v praxi nemožné.
Statistika pomáhá
Proto se musí používat statistické metody – a také se používají i v případě sezónní chřipky.
Velmi zjednodušený příklad pro představu: Máte statistická data o mortalitě za řadu let. Když se v období šíření chřipkových virů úmrtnost zvýší, můžete nadměrná čísla, po očištění od jiných známých sezónních vlivů, považovat za důsledek chřipky. Mezi oběťmi mohou být například kardiaci, kteří chřipkovou infekci nezvládli; v úmrtním listě sice bude jako příčina smrti uvedeno kardiovaskulární onemocnění, ovšem kdyby nebylo chřipkové nákazy, dotyčný mohl žít dál…
Výsledky
Nyní tedy výzkumníci ve studii zveřejněné v Public Library of Science Medicine uvádějí, že podle jejich propočtů jen v roce 2009 zabil pandemický chřipkový virus H1N1 203 tisíc lidí na respirační onemocnění. A když se započítají i případy úmrtí hodnocené jako kardiovaskulární a další, dosáhne celkový odhad obětí čísla 400 tisíc.
Ostatně, už loni zveřejnil obdobné odhady tým z uznávaného amerického Střediska pro kontrolu nemocí (CDC) v časopise Lancet Infectious Diseases. V tomto případě propočty ukazovaly v průměru na 201 tisíc úmrtí na respirační onemocnění v prvním roce pandemie a na dalších 83 tisíc na kardiovaskulární choroby, jež se kvůli chřipce zkomplikovaly.
Z různých důvodů se po světě šíří mýty o tom, že obavy z chřipkové pandemie byly zbytečné. Nebyly.
Zdroje:
PLoS Medicine, doi: 10.1371/journal.pmed.1001558
Lancet Infectious Diseases, doi: 10.1016/S1473-3099(12)70121-4
Čtěte také: Přesvědčí VZP pacienty i lékaře o výhodnosti vakcinace?