Chronické srdeční selhání se řadí mezi epidemie třetího tisíciletí.

Následující text připravila pražská Nemocnice Na Homolce jako informativní materiál v souvislosti s tamní unikátní léčbou diastolického srdečního selhání propíchnutím srdeční přepážky. Stručný text o vlastním zákroku najdete zde, podrobnější popis zákroku zde.

Chronické srdeční selhání se řadí mezi tzv. epidemie třetího tisíciletí. Výskyt v populaci vyspělých zemí je 0,4 až dvě procenta, přičemž vzrůstá až na deset procent u věkové skupiny nad 70 let.

Ročně je v Evropě diagnostikováno na půl milionu nových pacientů. Onemocnění je dlouhodobé, dochází při něm ke snížení funkční schopnosti srdce jako pumpy a tím k poruše funkce i dalších orgánů a následným projevům, jako je zejména dušnost – nejprve se projevující jen při námaze, později i v klidu, dále únavnost a otoky dolních končetin.

Vysoká úmrtnost

Až jedna pětina těžce nemocných pacientů umírá během prvního měsíce po hospitalizaci pro zhoršení srdečního selhání. Polovina těžce nemocných s výrazně sníženou funkční kapacitou srdce umírá do jednoho roku po stanovení diagnózy. U této skupiny nemocných je úmrtnost vyšší než na nádorová onemocnění.

Průměrná doba přežívání u celé skupiny nemocných činí několik málo roků, dá se říci, že polovina nemocných se srdečním selháním zemře do čtyř až pěti let. V posledních letech se sice délka přežívání prodlužuje, a to díky pokrokům ve farmakologické léčbě a rozšiřujícím se možnostem nefarmakologické léčby, přesto srdeční selhání stále zůstává onemocněním, které výrazně mění kvalitu života a zkracuje jeho délku. Proto odborníci na celém světě zkoumají možnosti, jak srdeční selhání co nejlépe léčit.

Co je srdeční selhání

Cévní řečiště se rozděluje na malý a velký krevní oběh. V malém krevním oběhu (plicním) je krev okysličována a ve velkém krevním oběhu (tělním) je okysličená krev dodávána do celého těla. Srdce funguje jako pumpa. Levá polovina srdce přečerpává krev z malého krevního oběhu směrem do těla a pravá polovina přečerpává krev vracející se z těla do plicního oběhu.

Srdečním selháním označujeme stav, při kterém srdce přestává plnit svoji funkci pumpy – tedy nestačí přečerpávat krev. Krev se proto někde hromadí a někde naopak chybí. Neschopnost dodat dostatečný objem krve do oběhu se nazývá systolická dysfunkce, zatímco diastolickou dysfunkcí se nazývá neschopnost srdečních oddílů dostatečně se plnit – nejčastěji kvůli poruše jejich roztažnosti.

Srdeční selhání rozdělujeme na akutní nebo chronické. Akutní může být nově vniklá porucha srdeční činnosti, může navazovat na déle trvající srdeční onemocnění, nebo jde o akutní zhoršení chronického srdečního selhávání. Organismus člověka se do jisté míry dokáže zhoršeným podmínkám přizpůsobit. Pokud na to však nestačí, následuje úmrtí. Akutní srdeční selhání může tedy přejít v chronické srdeční selhávání, které jednou dospěje k akutnímu selhání a smrti.

Příčiny

Příčiny chronického srdečního selhání jsou v dnešní době zcela odlišné, než byly před 30 či 50 lety.

Dříve byl hlavní příčinou vysoký krevní tlak a porevmatické chlopenní srdeční vady. V současné době je nejčastější příčinou srdečního selhání ischemická choroba srdeční a stavy po srdečním infarktu (50 až 70 procent) a primární postižení srdeční svaloviny (dilatační kardiomyopatie) ve dvaceti až třiceti procentech.

Nedostatečně kontrolovaný a špatně léčený vysoký krevní tlak je dalším významným faktorem rozvoje chronického srdečního selhání. Díky významným pokrokům v léčbě akutních koronárních příhod pomocí angioplastiky věnčitých tepen (roztažení zúžených cév speciálním balónkem), zlepšenému přežívání po srdečním infarktu a úspěšným kardiochirurgickým zákrokům, lidé již na akutní srdeční příhody tolik neumírají, naopak se jich stále více dostává do stadia chronického srdečního selhání. Dalším faktorem nárůstu počtu lidí s chronickým srdečním selháním je stárnutí populace a zvýšený výskyt cukrovky, která vede k postižení srdečních cév.

Léčba

Farmakologická léčba srdečního selhání je celoživotní, kombinovaná z několika léků, které mají různé mechanizmy působení a mají zlepšit funkční stav srdce, odstranit příznaky srdečního selhání a zlepšit kvalitu života nemocného.

V některých případech se dá ovlivnit vývoj srdečního selhání provedením operace (koronárním bypassem, operací chlopní), nebo zlepšením synchronie stahů srdečních komor speciální kardiostimulační metodou. Nemocní, kteří trpí poruchami srdečního rytmu, se dají kromě léků léčit pomocí kardiostimulátorů a defibrilátorů. Nejradikálnější léčbou je transplantace srdce.

Kardiologové Nemocnice Na Homolce ve spolupráci se zahraničními odborníky stále zkoumají nové možnosti léčby této závažné choroby. V poslední době realizovali už řadu světově unikátních výkonů, které byly součástí mezinárodních studií.

Například před několika měsíci začali provádět ve spolupráci s americkými experty katetrizační operaci dvojcípé chlopně, která kromě zmenšení rozsahu chlopenní nedomykavosti vede ke zlepšení srdečního selhání. Loni v červnu implantovali speciální stimulátor pro zlepšení činnosti selhávajícího srdce. Na konci roku 2012 začali se zaváděním kardiostimulátoru pacientům přímo do srdce.

Nová experimentální terapie

Poslední novinkou je snaha pomoci lidem, kteří mají poruchu roztažlivosti srdce a pro něž existuje velmi omezená léčba. Ulevit jim mohou v podstatě jen léky na odvodnění (diuretika), léky snižující napětí ve stěně cév (vazodilatační léčba) a další léky na snížení krevního tlaku. Situaci komplikuje i fakt, že se diastolické selhání dnes užívanými metodami hůře odhaluje než systolické.

Princip nové metody spočívá v tom, že se zavede skrz cévy pomocí katetru do srdce jehla a propíchne se jí do přepážky srdečních síní otvor, který se poté zvětší – maximálně pak na průměr osm milimetrů. Dírka se pak vyztuží kovovým stentem, který tvarem připomíná drátěný košíček.

Otvor tak umožňuje odtok části přebytečné krve z levé síně do pravé síně. Po prvních zkušenostech se ukazuje, že se pravá srdeční síň s tímto menším nadbytkem krve velmi dobře vyrovná, zatímco levé srdeční síni se odtokem krve výrazně uleví. Velmi důležité je, aby měl otvor tu správnou velikost – to znamená, aby levé straně ulevil, ale přitom pravá nebyla naopak přetížena.

Po tomto zákroku by mělo být srdce schopno se vyrovnat se zvýšením plnícího tlaku levé komory při zátěži – pacient by tedy měl mnohem lépe snášet zvýšenou námahu.

Prevence

Pro prevenci všech kardiovaskulárních chorob má velký význam dodržování zdravého životního stylu. Hlavní zásady představují zejména racionální stravu bez tučných a nepřiměřeně slaných jídel, nekuřáctví, omezení spotřeby tvrdého alkoholu, vyhýbání se stresu a dostatek pravidelného pohybu.

Centra pro léčbu srdečního selhání

V České republice začala v posledním desetiletí vznikat centra pro srdeční selhání. V Nemocnici na Homolce byla jako první v ČR (mimo transplantační centra) v roce 2000 založena specializovaná ambulance poskytující komplexní péči nemocným se srdečním selháním. V současné době zde pečují o zhruba 800 nemocných, kteří sem byli doporučeni specialisty z celé země.

Pacienti mají v těchto centrech k dispozici vysoce kvalifikovanou léčbu včetně systému rehabilitačních i psychologických podpor. V pravidelných intervalech chodí na kontroly, což má zabránit případnému zhoršení jejich zdravotního stavu s nutností hospitalizace. Frekvence kontrol závisí na stupni zdravotního postižení.

V těchto centrech se soustřeďuje i péče o nemocné, kteří jsou doporučeni k nefarmakologickým postupům, tedy k přístrojové léčbě. Jde o zavádění speciálních kardiostimulátorů či defibrilátorů, které jednak pomáhají zlepšit funkční schopnosti nemocného srdce, jednak předcházet a léčit případné závažné srdeční arytmie.

Ambulance úzce spolupracují i s dalšími specialisty, například nefrology. Důležitou součástí je i spolupráce s transplantačními centry – Institutem klinické a experimentální medicíny v Praze a 1. interní kardioangiologickou klinikou Fakultní nemocnice u sv. Anny a Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně.