Zlepšily by se tak možnosti transplantací. Zvíře však v sobě bude mít lidské buňky.

Nejdál se zřejmě dostávají výzkumníci v Japonsku, píše populárně vědecký časopis New Scientist. Nová pravidla schválená japonskou vládou jim totiž odstraňují etickou bariéru, která limituje ostatní.

V Evropě i v USA se někdy povoluje vytvářet pro výzkumné účely zvířata s lidskými buňkami, avšak lidské buňky se nesmějí dostat mezi zvířecí pohlavní buňky či do mozku živočicha. Tím se má zajistit, že zvíře zůstane zvířetem.

Japonská pravidla jsou volnější a vycházejí z faktu, že pár lidských buněk ve zvířecím mozku nic neznamená a že takovýto tvor nedostane příležitost k rozmnožování.

Prase bez vlastních ledvin

Co teď chtějí vědci z Tokijské univerzity dělat? Vytvořit linii prasat, kterým v důsledku genových úprav v těle nevyrostou například ledviny. Od pacienta, který čeká na transplantaci ledvin, vezmou jeho buňky a v laboratoři je upraví tak, aby se „přeprogramovaly“ a podobaly se buňkám kmenovým. Ty pak vnesou do raného prasečího zárodku (ve stadiu blastocysty).

Až se prase narodí, budou lidské buňky společně s prasečími promíchány v celém jeho těle s výjimkou ledvin. Ledviny budou pouze z lidských buněk, protože geneticky modifikovaný prasečí organismus je sám nevytvoří. Za pár měsíců, až prase vyroste, dostane ledviny pacient a jeho organismus by je neměl odmítnout, protože budou přímo z jeho buněk.

V praxi ještě na dlouhá léta

Tolik teorie. V praxi ještě zbývá vyřešit obrovské množství problémů – například jak to udělat, aby krevní zásobování transplantovaného orgánu spočívalo na lidských buňkách a ne na prasečích cévách, kterým hrozí rejekce.

Bude ovšem trvat ještě léta, než se ukáže, zda postup přinese lidským pacientům tolik nedostatkové náhradní orgány.

Původní článek v New Scientist je k nalezení zde.

Čtěte také: Transplantace obličeje připomíná, jak se mění chápání toho, co je správné