K využití tohoto poznatku pro případnou terapii je však ještě daleko.

Co způsobuje, že některá nádorová buňka je schopna vycestovat z primárního nádoru, dostat se do krevního řečiště, opustit ho na jiném místě a založit zde druhotné ložisko, metastázi?

Jedním ze způsobů, jak se vědci snaží odpovědět na takové otázky, je porovnání exprese („zapnutí“) genů u nemetastázujících a metastázujících buněk.

Zatím u kuřat

Výzkumníci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, které vedl RNDr. Jiří Hejnar, CSc., díky pokusům na kuřecích nádorech zjistili, že mezi geny vedoucí k vytváření metastáz patří i gen HOPX, který byl zatím jen vágně spojován s regulací jiných genů, s vývojem srdce a se vznikem (nikoli ale s metastazováním) některých typů nádorů.

Ukázalo se, že HOPX aktivuje tvorbu metastáz a naopak, když je potlačena jeho exprese („není zapmnutý“), schopnost vytvářet metastázy u těchto retrovirem vyvolaných kuřecích nádorů klesá.

Bude ještě nutné prokázat, zda jsou změny v těchto genech přítomny v metastázách lidských nádorů, a pak teprve bude možné zkoušet využít těchto poznatků k léčbě.

Zdroj: Molecular Cancer Research, doi: 10.1158/1541-7786.MCR-12-0687

Čtěte také: V Ostravě uskutečnili unikátní resekci jater onkologického pacienta