Nejstarší známý nádor byl nalezen na žebru neandertálce, který žil v dnešním Chorvatsku.

Neandertálci nebyli žádní primitivové, jak si někdy myslíme.

Člověk neandertálský (Homo neanderthalensis nebo také Homo sapiens neanderthalensis – v pojmenování se vědecké školy rozcházejí) žil paralelně s člověkem dnešního typu. Nálezy dokazují, že neandertálci uměli používat kamenné nástroje, lovili vysokou zvěř, rozdělávali podle potřeby oheň, byli větší a svalnatější než lidé našeho typu a jejich mozek byl v průměru rozměrnější než lidský, velmi pravděpodobně uměli mluvit… Nejasnou otázkou tedy je, proč vlastně tito šikovní tvorově před 30 000 lety vyhynuli a uvolnili prostor jen pro nás.

Nechtěná podobnost

Teď se ukazuje, že se nám podobali i nemocemi: Na žebru neandertálce pocházející z jeskyně u města Krapina v dnešním Chorvatsku poblíž hranic se Slovinskem našli vědci pozůstatky po kosterním nádoru – fibrózní dysplazii.

Do této doby byly nejstarší nádory kostí zdokumentovány na kostech starých nejvýše čtyři tisíce let.

„Jak vidno, neandertálci, žijící v neznečištěné přírodě byli náchylní ke stejnému typu nádorů jako my,“ hodnotil šéf výzkumného týmu David Frayer z Kansaské univerzity.

Zdroj: PLoS ONE, doi: 10.1371/journal.pone.0064539

Čtěte také: Aterosklerózou trpěli i lidé ve starověku. Ti, z nichž jsou nyní mumie