Není to chyba ve statistikách, středomořská strava skutečně chrání srdce.

Francouzský paradox je označení proslulého fenoménu. Francouzi totiž jedí stejně či více nasycených živočišných tuků než Angličané, ale mají mnohem nižší úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění.

Protichůdná vysvětlení

Převládající hypotézy to vysvětlují středomořským typem stravy – s množstvím ovoce, zeleniny, cibule, česneku, oliv a olivového oleje, ryb, luštěnin, ořechů a také s vínem podávaným k jídlu.

Jiná vysvětlení si všímají způsobu vedení statistik. Jedna hypotéza je postavena na pozorování, že francouzští lékaři často používají označení „smrt sešlostí věkem“ i tam, kde by jiní lékaři vinili onemocnění srdce. Když se pak statistiky srovnají, samozřejmě je na francouzské straně míň kardiaků…

Rozsáhlý pokus

Pravdu měla ukázat dlouhodobá a rozsáhlá studie, do níž bylo zařazeno 7 447 osob ve Španělsku. Šlo o lidi s vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění, protože měli nadváhu, byli to kuřáci či diabetici. V době zařazení do pokusu však kardiovaskulárními problémy netrpěli.

Část dobrovolníků byla požádána, aby konzumovali stravu založenou na nízkém obsahu tuků. Navzdory tomu, že dostávali rady dietních konzultantů, obvykle nedokázali předepsanou dietu dodržet stoprocentně.

Další účastníci pokusu měli za úkol jíst středomořskou stravu a vyhýbat se červenému masu. Těm, kdo byli zvyklí na alkohol, bylo doporučeno pít víno k jídlu. Dodržování stravy výzkumníci průběžně kontrolovali rozborem krve a moči.

Třicetiprocentní zlepšení

Lidé, kteří jedli středomořskou stravu, sice v průměru nezhubli, avšak výskyt kardiovaskulárních onemocnění byl u nich o třicet procent nižší oproti vzorku „dietářů“.

Po necelých pěti letech výzkumníci pokus přerušili s tím, že výsledky jsou už přesvědčivé, takže pokračování v pokusu by bylo neetické. Všem zúčastněným pak doporučili, aby jedli středomořskou stravu. Výzkumníci uvedli, že na ni přejdou také.

Zdroj: New England Journal of Medicine, doi: 10.1056/NEJMoa1200303