Lékaři v IKEM uskutečnili už druhou řetězovou transplantaci ledvin. Chtějí je dělat každé tři měsíce.

Proslulý film Kulový blesk, v němž šlo o kruhovou výměnu několika bytů, je jakoby předobrazem řetězové transplantace: Ani v tomto případě neprobíhá přenos jen mezi dvěma lidmi – žijícím dárcem, který poskytne jednu ze svých zdravých ledvin, a příjemcem. Při řetězové transplantaci se darování uskuteční tak, že se propojí dvojic několik.

Složitá organizace

Nemocnému chce například ledvinu darovat někdo z příbuzných, ale jeho orgán není pro daného pacienta vhodný. Ale nabízená ledvina by se hodila jinému čekateli na transplantaci, jemuž také jeho blízký nabízí ledvinu, která by se zase byla vhodná pro někoho dalšího…

Když se vše podaří (i za pomoci matematického algoritmu) dobře zorganizovat, může každá nabízená ledvina pomoci někomu, pro nějž je vhodná, takže nakonec se kruh uzavře a všichni příjemci dostanou nový vhodný orgán.

První takovouto řetězovou transplantaci uskutečnili chirurgové v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM)loni v listopadu, druhou nyní. V tomto případě řetěz vytvořily čtyři páry, které však kvůli potřebnému propojení doplnil ještě jeden pacient z čekací listiny a jeden dárce, který chtěl darovat ledvinu komukoli, kdo ji potřebuje.

Výhoda návaznosti

Výhodou transplantací od živého dárce je, že operace dárce a příjemce na sebe plynule navazují a orgán je mimo tělo nejvýše několik desítek minut.

V IKEM plánují, že řetězové transplantace budou uskutečňovat každého čtvrt roku a už jednají s dalšími páry, které o ni mají zájem.

Čtěte také:

Játra z laboratoře pro transplantace? Vědci jsou blízko

Češi mohou dostat orgány k transplantaci od cizinců, potvrdil Senát