Ukazují to poslední čísla Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD).
Nejnovější zdravotnická statistika OECD je sice z letošního června, ale zachycuje teprve data z roku 2012. Nyní ji zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Zajímavý na ní může být pohled na to, jaký podíl hrubého domácího produktu vynakládá 27 vybraných zemí OECD na zdravotnictví. (OECD sdružuje celkem 34 ekonomicky nejrozvinutějších států světa včetně Česka.)
Z následující tabulky je například vidět, že ČR vydávala v letech 2010 až 2012 na zdravotnictví o něco menší podíl HDP než předtím v roce 2009. A vždy to bylo méně než ve vyspělých zemích – ty obvykle vynakládají na zdravotnictví kolem 10 % svého HDP, u ČR to je 7,5 %.
Z globálního pohledu se pak jako poněkud varující může jevit údaj u Spojených států – jestliže tam zdravotnictví pohltí plných 17 % hrubého domácího produktu, naznačuje to skutečně vysokou zátěž ekonomiky.
Podívejte se sami:
Podíl celkových nákladů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu (%)
Země | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 |
Česká republika | 7,8 | 7,4 | 7,5 | 7,5 |
Belgie | 10,7 | 10,6 | 10,6 | 10,9 |
Dánsko | 11,5 | 11,1 | 10,9 | 11,0 |
Finsko | 9,2 | 9,0 | 8,9 | 9,1 |
Francie | 11,6 | 11,6 | 11,5 | 11,6 |
Irsko | 9,9 | 9,2 | 8,7 | 8,9 |
Island | 9,6 | 9,3 | 9,0 | 9,0 |
Itálie | 9,4 | 9,4 | 9,2 | 9,2 |
Japonsko | 9,5 | 9,6 | 10,1 | 10,3 |
Kanada | 11,1 | 11,1 | 10,9 | 10,9 |
Jižní Korea | 7,2 | 7,3 | 7,4 | 7,6 |
Lucembursko | 8,1 | 7,6 | 7,3 | 7,1 |
Maďarsko | 7,7 | 8,1 | 8,0 | 8,0 |
Německo | 11,8 | 11,6 | 11,2 | 11,3 |
Nizozemsko | 11,9 | 12,1 | 12,1 | – |
Norsko | 9,7 | 9,4 | 9,3 | 9,3 |
Polsko | 7,2 | 7,0 | 6,9 | 6,8 |
Portugalsko | 10,8 | 10,8 | 10,2 | – |
Rakousko | 11,2 | 11,1 | 10,9 | 11,1 |
Řecko | 10,2 | 9,5 | 9,8 | 9,3 |
Slovensko | 9,2 | 8,5 | 8,0 | 8,1 |
Británie | 9,7 | 9,4 | 9,2 | 9,3 |
Španělsko | 9,6 | 9,6 | 9,4 | – |
Švédsko | 9,9 | 9,5 | 9,5 | 9,6 |
Švýcarsko | 11,0 | 10,9 | 11,1 | 11,4 |
Turecko | 6,1 | 5,6 | 5,3 | 5,4 |
USA | 17,1 | 17,0 | 17,0 | 16,9 |
Zdroj: OECD Health Statistics, červen 2014
Doplňující poznámka
Tyto údaje pochopitelně nevypovídají o vlastní kvalitě zdravotnictví, jen o jeho ekonomických souvislostech, které ovšem kvalitu zdravotní péče ovlivňují.
Právě podíl výdajů na zdravotnictví na celkovém hrubém domácím produktu se často používá jako ukazatel pro mezinárodní srovnávání. Jeho hlavní význam je však orientační, protože reálný dopad mohou ovlivnit případné rozdíly ve statistické metodice v různých zemích, odlišná cenová hladina stát od státu, a pak je vhodné nezapomínat, že procento HDP bohaté země představuje větší prostředky pro zdravotnictví než procento HDP obdobně velkého, ale chudého státu.
Více informací, včetně srovnání nákladů podle parity kupní síly (pokud tento přepočet považujete za přesvědčivý), najdete na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR zde.
Čtěte také: Plusy a minusy kvality zdravotní péče v Česku podle OECD