Malé připomenutí, jak to udělat, aby lékařům na dovolené nikdo z rodiny neonemocněl z nachlazení, a jak poznat, co nachlazenému hrozí.

Horké léto je paradoxně rizikovější pro vznik onemocnění dýchacích cest než třeskutá zima. Důvody vysvětluje MUDr. Petr Jirák (na snímku), primář Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku pražské Nemocnice Na Homolce.

Nejde o chřipkové viry

Letní chřipky, jak se jim říká, ve skutečnosti nejsou způsobeny chřipkovými viry, protože ty přicházejí až v zimě. Přesto tyto letní nemoci z nachlazení mohou lidi pořádně potrápit. Leckdy přerůstají až do závažných bakteriálních zánětů, kterým se laicky říká letní angína.

Jak nejsnáze nastydnout

V horkém počasí se člověk často snaží co nejrychleji ochladit. „Jenže tím si způsobí teplotní šok,“ říká primář Jirák.

Stačí vejít do důkladně klimatizovaného prostoru, nepřizpůsobit oblečení a ještě se napít pořádně studeného nápoje s ledem.

Na rýmu si zase zadělává ten, kdo přehřátý nasedne do auta a přímo na obličej si nasměruje silný proud chladného vzduchu z klimatizace. Tělo na takovou změnu neumí v krátké chvíli přiměřeně reagovat, takže výsledkem může být porucha obranyschopnosti, organismus onemocní a dostaví se typické problémy – nachlazení, virová, ale i bakteriální onemocnění horních a dolních cest dýchacích.

Od rýmy po angínu

Asi nejčastější je v létě běžná rýma, která může právě pro opakované změny teplot přerůst v rozsáhlý zánět horních cest dýchacích, tedy v zánět hltanu, hrtanu, případně i zánět dutin. Ten navíc bývá často spojený s poruchou funkce Eustachovy trubice, případně se zánětem středního ucha.

Běžný virový zánět hltanu se škrábáním krku a zvýšenými teplotami se často při samoléčbě sám upraví během několika dní. Někdy ale na sliznici prvotně poškozenou virovou infekcí nasedne další, tentokrát bakteriální zánět.

Nejčastěji probíhá v oblasti krčních mandlí – vyvine se typická angína. „Nemocný trpí vysokými teplotami, bolesti v krku se postupně stále zhoršují, organismus je vyčerpaný a zchvácený. Pak je již často nutné i nasadit antibiotika,“ říká MUDr. Jirák.

Nejobávanější je absces

Horní cesty dýchací jsou ale jen vstupní branou pro infekty dolních dýchacích cest. Ty se z popsaných infekcí velmi často vyvíjejí. Přichází kašel, zchvácenost, zahlenění případně i potíže s dýcháním – zvlášť u těch, kteří nějakým problémem s průduškami či dechem již trpí.

„Z hlediska našeho oboru je ale nejobávanější komplikací angíny absces – chorobná dutina vyplněná hnisavým sekretem. Pokud je bakteriální infekce agresivní, nebo člověk má významnou poruchou obranyschopnosti, může se absces vytvářet v oblasti pod krční mandlí. Pak mluvíme o peritonsilárním abscesu a v letním období ho vídáme v našich ambulancích o něco častěji než v jiných částech roku,“ říká primář Jirák.

Absces se projevuje postupně se zhoršující jednostrannou bolestí v krku, způsobující poruchu polykání. Někdy se přidá i porucha výslovnosti – „huhlání“, protože bolí pohyby jazykem nebo pacient ani nemůže plně otevřít ústa kvůli stahu žvýkacích svalů.

Peritonsilární absces je onemocnění, které akutně vyžaduje správné ošetření, tedy odborné vyšetření na ORL pracovišti a chirurgický zákrok. Jinak hrozí i život ohrožující komplikace. „Samozřejmě ne každé nachlazení musí skončit tak vážnou chorobou,“ dodává primář Jirák. Jistější je ale správným chováním teplotním šokům předcházet.

Čtěte také: Jak zvládnout prázdninovou cestu autem, a co dát do lékárničky