Zjistili to v Norsku výzkumem mezi 37 tisíci lidmi.

Další nyní oblíbené genderově laděné zjištění publikovali badatelé z Norska, kteří využili tamního dlouholetého výzkumu zdravotního stavu rozsáhlého vzorku populace.

V rámci tohoto průzkumu položili osobám ve věku 30 a více let otázky o tom, jak jim slouží paměť – například jestli si dobře pamatují jména, data, detaily z rozhovorů apod.

Očekávatelné výsledky

Jak se dalo očekávat, čím byly dotazované osoby starší, tím častěji svou paměť hodnotily jako horší.

Vzdělanější lidé hlásili menší míru zapomínání.

A osoby trpící úzkostmi a depresemi zase uváděly, že zapomínají více než jiní lidé zapojení do výzkumu.

Nevyřešená záhada

Nicméně výzkumníci vypozorovali, že muži ve všech sledovaných věkových kategoriích hlásili větší problémy se zapomínáním než ženy.

Proč? „To je nevyřešená záhada,“ hodnotí vedoucí autor studie Jostein Holmen, profesor Norské technické a přírodovědné univerzity v Trondheimu.

Faktem ovšem je, že výzkum nezkoumal skutečnou kvalitu paměti, ale mapoval jen to, jak ji subjektivně hodnotili dotazovaní lidé.

Takže není jasné, jestli jsou muži k sobě příliš kritičtí, nebo si opravdu nic nepamatují.

Zdroj: BMC Psychology, doi: 10.1186/2050-7283-1-19

Čtěte také: Vědci v Brně hlouběji nahlédli do fenoménu déjà vu