Jak se vyhnout zdravotním potížím, případně co dělat, když přece jen nastanou. Radí internista.

Primář interního oddělení pražské Nemocnice Na Homolce MUDr. Milan Čech doporučuje, jak se zachovat v různých zdravotních situacích, které mohou ohrozit dovolenou.

(Rady hygieničky zase čtěte zde.) 

Pobyt na přímém slunci a vysoké teploty mohou způsobit úžeh či úpal. Lidskému organismu škodí také prudké střídání horka a chladu – v krajním případě může způsobit i celkový kolaps. Horko nepříznivě ovlivňuje zdravotní stav cukrovkářů i lidí s nemocným srdcem. Na dovolené rovněž číhají nástrahy v podobě hmyzu způsobujícího alergické reakce, požití nejedlých hub či vlivem horka zkažených potravin a vody, ale také únavy za volantem. Jak se alespoň některým z nich vyvarovat a jak postupovat, když už nás postihnout?

Velké teplotní rozdíly

Lidské tělo se daleko snáze přizpůsobí vyšší teplotě, když narůstá postupně. Vzestup teploty způsobí rozšíření všech cév v kůži, organismus začne vylučovat ve zvýšené míře pot a jeho odpařováním se ochlazuje. Pokud se však ohřívání děje velmi prudce, nemusí se oběhový systém s náhlým rozšířením cév vyrovnat a člověku může výrazně klesnout krevní tlak.

V takovém případě se mu může zatočit hlava, udělat se mu nevolno, nebo může až omdlít. První pomoc spočívá v tom, že se pacient položí a zvednou se mu nohy do zvýšené polohy. To ostatně platí obecně pro všechny situace, kdy se člověku náhle sníží tlak.

Klimatizace

Ve velkých vedrech je klimatizace místností i automobilu sice nezbytnou věcí, ale v důsledku je nezdravá. Nejen, že se jejím prostřednictvím ve velkých budovách mohou šířit různé baktérie (např. legionella), ale je také příčinou náhlých velkých teplotních rozdílů, jimž je lidský organismus vystaven a které těžko snáší.

Doporučuje se, aby rozdíl mezi klimatizovaným prostorem a venkovní teplotou byl pět až sedm stupňů, aby přechod z chladna do tepla a naopak nebyl tak prudký.

Pokud je chlazení nastavenou na nízkou teplotu, může se člověk kvůli klimatizaci i ve vedrech paradoxně nachladit. Přinejmenším určitá část letních zánětů krku, lidově označovaných za angíny, může s klimatizací souviset.

Úpal

Úpal je nemoc z přehřátí. Nemusí být důsledkem působení přímých slunečních paprsků, postačuje horké, dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Projevuje se slabostí, nejistou chůzí, zástavou pocení, horká a suchá kůže, může dojít až k mdlobě (zejména např. v přeplněném dopravním prostředku).

Postižený může mít pocit obluzení, zmatenosti, úzkosti, mohou se dostavit i křeče. Jako první pomoc je nutné přemístění na chladné místo, uvolnění oděvu, poloha vleže se zdviženými dolními končetinami. Vhodná je chladná koupel nebo alespoň otírání pokožky chladnou vodou. Je-li pacient zcela při vědomí, je nutný dostatečný přísun studených tekutin. Ve vážnějších případech je nutné přivolat lékařskou pomoc.

Prevencí je nošení vzdušného, volného oděvu chránícího před účinky slunečních paprsků, časté sprchování nebo omývání chladnou vodou, dostatečný příjem tekutin, omezení fyzické námahy.

Úžeh

Úžeh vzniká při pobytu na přímém slunci, zejména s nekrytou hlavou. Vzniká stav přehřátí organismu působením slunečního záření. Citlivější jsou lidé se světlou pletí. Vlivem slunečního záření pokožka zrudne, mohou se vytvořit až puchýře (tzv. spálení), postižený trpí bolestí hlavy, celkovou nevolností, zvrací, má mžitky před očima. První pomoc i prevence je stejná jako při úpalu.

Obecně platí, že by se lidé neměli vystavovat polednímu slunci mezi 11. až 14. hodinou, pamatovat, že sluneční paprsky pronikají i mraky a slunečníky. Nutné je používat opalovací prostředky s dostatečným ochranným faktorem. Čím je pokožka citlivější, tím vyšší faktor je žádoucí. Krém by se měl znovu použít po vykoupání nebo po zapocení. Oči si chráníme slunečními brýlemi s ochranným faktorem proti UV záření a hlavu pokrývkou.

Zvlášť opatrní jsme při pobytu dětí na slunci. Dětská pokožka je mimořádně citlivá, jemnější a bez ochranných pigmentů. Opalování u vody a ve vyšších nadmořských výškách s sebou přináší vyšší riziko spálení pokožky.

Pozor na léky! Některé léky zvyšují citlivost pokožky na sluneční záření. Pokud užíváme pravidelně nějaké léky, měli bychom si pozorně pročíst příbalový leták a zjistit, zda se můžeme slunit.

Pitný režim a fyzická námaha

Zvláště v teplém počasí bychom měli myslet na pravidelné zastávky a dodržování pitného režimu. V horkém letním počasí bychom měli vypít až 3 litry tekutin denně. Doporučuje se pít hlavně minerální vodu nebo mírně oslazený ovocný čaj, naopak bychom si měli odpustit sladké limonády a nápoje s obsahem kofeinu.

Při velkých teplech by se všichni lidé a obzvlášť ti, kteří trpí srdečním onemocněním, měli vyvarovat fyzické zátěže.

Uchovávání potravin a pitné vody

V horkém letním počasí je nutné věnovat pozornost i uskladnění potravin a pitné vody. Každoročně se objevují pacienti s příznaky akutního zvracení a průjmů v důsledku konzumace potravin, které byly vystaveny velkým teplotám.

Rovněž tak již otevřená balená voda, vystavená delší dobu slunci nebo ponechaná v horku například v autě se může stát zdrojem infekce, jelikož se v ní mohou snadno rozmnožit bakterie.

Otravy houbami

Během letních měsíců se již začínají objevovat houby, které každoročně působí mnoho více či méně tragických otrav. Zejména u typicky letních hub by si měli houbaři být zcela stoprocentně jisti, že rozpoznají houby jedlé od nejedlých, protože to nebývá tak snadné jako u podzimních druhů.

Důležité však je i uchování a včasné zpracování hub, které se v horkých dnech mohou rovněž rychle stát živnou půdou pro bakterie – pak i jedlé houby mohou způsobit zažívací potíže.

Vysoké teploty jsou zátěží pro diabetiky

Letní měsíce s vysokými teplotami představují zvýšenou zátěž i pro diabetiky, zejména pro pacienty léčené inzulinem.

Ti musí ještě pečlivěji dbát jak o pitný režim, tak o pravidelné a dietní stravování, jelikož vysoké teploty samy o sobě představují větší energetický výdej organismu, a zejména výskyt hypoglykemie, tedy nízké hladiny cukru v krvi, je častější.

Je proto vhodné před většími, typicky letními sportovními aktivitami, jako je plavání, jízdy na kole a podobně, upravit stravování a případně se poradit s diabetologem o přizpůsobení dávek inzulinu.

Cestování

K létu patří vyšší počet dopravních nehod, protože se lidé vydávají na dlouhé trasy, při nichž stoupá riziko únavy, spojené s mikrospánkem. Důležité je dělat při řízení časté přestávky.

Před delší cestou je vhodné nekonzumovat těžká jídla, která zvyšují nástup únavy a pro cestující, jež trpí kinetózou, jsou naprosto nevhodná. Kinetóza se projevuje zvracením, závratěmi, bolestí hlavy, omdléváním, nadměrným pocením a obtížným udržováním rovnováhy. Hodinu před cestou je vhodné vzít si léky, které tyto obtíže odstraní nebo zmírní. Na trhu je volně dostupný Kinedryl nebo Nokinal.

Nezapomínejme také na to, že auto, do kterého praží slunce, je jako skleník. Nenechávejme v něm tedy čekat děti ani zvířata.

Lékárnička na dovolenou

Obecně by se obsah cestovní lékárničky měl řídit délkou pobytu, počtem osob a očekávanými zdravotními riziky během pobytu v cílové destinaci.

Při cestování s dětmi jsou vhodné léky na snižování teploty a proti bolesti (Paralen, Ibalgin apod.) a teploměr, léky na bolest v krku (Strepsils, Bioparox), proti kašli (Stoptusin), na odkašlání (např. ACC long) a proti rýmě (Nasivin, Otrivin).

Vhodné je mít s sebou preparáty proti průjmu (např. živočišné uhlí – Carbosorb, Smecta) a při poštípání hmyzem (Fenistil gel).

Neměl by chybět materiál pro ošetření drobných úrazů a poranění, tedy polštářková náplast, sterilní čtverce a obvazy, elastické obinadlo, dezinfekce (např. Septonex, Betadine) a mast nebo gel na ošetření pohmoždění a modřin (Voltaren gel, Lioton gel apod.).

Při podráždění kůže po opalování je vhodné použití Panthenolu ve spreji. Pokud někdo trpí nevolností při cestování dopravními prostředky, tzv. kinetózou, je vhodný Kinedryl. Samozřejmě sem patří pravidelně užívané léky.

U všech léků je důležité vézt je v originálním obalu a před odjezdem zkontrolovat dobu použitelnosti. Chraňte lékárničku před sluncem, teplem a vlhkem. Léky uchovávejte mimo dosah dětí!

(Rady hygieničky zase čtěte zde.)