Švýcarští vědci postoupili ve vývoji nové diagnostické metody, která by mohla nahradit rozbor tělních tekutin.

Nikoho nepřekvapí, že se dnes rutinně dělají vyšetření krve a moči. Kdy se ale bude dělat diagnostika z dechu?

Výzkumníci na vývoji takovéto metody pracují už léta. Jak známo, při onemocnění cukrovkou je v dechu pacienta cítit aceton, při karcinomu plic nebo jícnu se ve vydechovaném vzduchu zase objevuje formaldehyd. A zdá se, že takovýchto nápovědných chemických sloučenin je ve vydechovaném vzduchu mnohem víc.

Zkušebně se k rozpoznání nemoci z dechu vyšetřovaného pacienta používají cvičení psi nebo i potkani. Avšak těžko předpokládat, že by laborantky v nemocničních laboratořích začaly chovat tato zvířata, která by pak očichávala nemocné…

Více se přece jenom čeká od přístrojů – hmotnostních spektrometrů analyzujících plyny. V tomto případě vycházející z úst.

Čtěte: Rozbor dechu odhalí infekci plic – zatím u myší

Do praxe ještě pořád  ne

Nyní badatelé ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu a tamní univerzitní nemocnice zase o kousek postoupili. Rozebírali vydechovaný vzduch a zaměřili se na stovku těkavých a polotěkavých sloučenin v něm.

Zjistili, že každý člověk má specifické chemické složení vydechovaných plynů, které je u něj konstantní; mírně se mění jen podle zkonzumovaného jídla (a samozřejmě některého pití). Právě případné změny v tomto základním složení by měly signalizovat onemocnění.

Bylo by to výhodné, protože na rozdíl od rozborů tělních tekutin vydá hmotnostní spektrometr své výsledky během pár vteřin. Jenže které sloučeniny má přesně hledat, aby měly výpovědní hodnotu a metoda se stala užitečná pro praxi, to se ještě určit nepodařilo…

Zdroj: PLoS ONE, doi: 10.1371/journal.pone.0059909