Nová publikace dosvědčuje, že být u ní pacientem rozhodně nebyl žádný med.

V nemocnicích, které zřídila, se nepodávala analgetika. Ne snad proto, že by na ně nebyly peníze – její nadace získala stamiliony dolarů (jejichž vyúčtování bylo dosti problematické), ale používaly se na zřízení nových klášterů, nikoli na lepší medicínskou péči.

Matka Tereza prosazovala názor, že bolestí a utrpením se nemocní přibližují Kristovi. Obdobně pacienti trpěli i nedostatkem jídla. Lékaři tyto nemocnice popisovali jako „domy umírání“.

Sama však využívala výhod kardiostimulátoru a na konci života i určité paliativní péče v kalifornské nemocnici.

To jsou některá zjištění výzkumníků z univerzit v Montrealu a v Ottawě, která potvrzují zprávy, jež se objevovaly už v minulosti.

Interrupce jako největší ničitel míru

Matka Tereza (1910 – 1997), albánská katolická řeholnice a zakladatelka řádu Misionářek milosrdenství, založila nejprve v Indii a poté v mnoha dalších rozvojových zemích řadu klášterů a nemocnic. V roce 1979 získala Nobelovu cenu míru.

Už za jejího života se objevovaly výhrady, že s milosrdenstvím to u ní nebylo úplně jednoznačné. Nyní tým kanadských výzkumníků sesbíral a analyzoval pět set podstatných dokumentů o ní a jejím životě.

Shromáždění záznamy svědčí o výrazném nedostatku hygieny, hrozbách infekce a celkově nedostatečné odborné péči v jejích nemocnicích. Tak to zaznamenaly i významné lékařské časopisy Lancet či British Medical Journal, které případné  uzdravení v jejích nemocnicích hodnotily jako „čirou náhodu“.

Odmítala antikoncepci a interrupce, a to i v případě, že těhotenství vzniklo znásilněním: „Největším ničitelem míru je potrat, protože to je přímá válka, přímé zabíjení, přímá vražda uskutečněná matkou,“ uvedla například při převzetí Nobelovy ceny míru.

Zázrak, nebo cysta?

Po smrti ji katolická církev prohlásila za blahoslavenou, což je krok k jejímu označení za svatou. K tomu je ovšem zapotřebí, aby dotyčný prokazatelně uskutečnil zázrak. Církev uznala jako zázrak uzdravení ženy s nádorem v břiše poté, co na ni byl přiložen požehnaný medailon s obrázkem Matky Terezy.

Církev neakceptovala prohlášení ošetřujícího lékaře, že nešlo o nádor ale o cystu způsobenou tuberkulózou, ani hodnocení manžela uzdravené ženy, který chválil roční úspěšnou lékařskou péči a odmítal náhlé zázračné uzdravení.

Pozitivní vzor…

Nicméně ať už jsou medicínská fakta jakákoli, Matka Tereza se stala symbolem šlechetnosti, skromnosti a péče o nejchudší, a také pozitivním příkladem pro jiné. Díky jejímu morálnímu odkazu je svět snad o něco lepší.

Nic prostě není jen černobílé.

Zdroj: Sciences Religieuses, doi:10.1177/0008429812469894