Postup nevyužívá ionizující záření, pomáhá najít například centrum řeči a časem možná i odhalit pravdu a lež.

V rámci přednášek probíhajícího Evropského týdne mozku (podrobněji čtěte zde) připravila pražská Nemocnice Na Homolce následující přehledné představení momentálních možností funkční magnetické rezonance.

Vyšetření mozku funkční magnetickou rezonancí (fMRI) slouží nejen k určení jeho anatomických struktur, ale je také schopné dát informace o řadě jeho funkcí. Odborníci prostřednictvím fMRI dokáží najít například centrum řeči, pohybu, vnímání času, určit rozdílné reakce žen a mužů na určité podněty, a v budoucnu možná dokonce zjistit, zda vyšetřovaná osoba lže nebo mluví pravdu.

Výzkumem na tato témata se již léta zabývají experti v neurovědách, uvedl u příležitosti Evropského týdne mozku radiolog a neurolog, primář Radiodiagnostického oddělení Nemocnice Na Homolce profesor MUDr. Josef Vymazal, DSc.

Která část mozku zrovna pracuje?

Magnetická rezonance je technika používaná k zobrazení vnitřních orgánů. Její pomocí se dají získat řezy určité oblasti, dále je zpracovávat a spojovat až k výslednému dvoj- či trojrozměrnému obrazu. Využívá silné magnetické pole a elektromagnetické vlnění s vysokou frekvencí. Nenese žádná rizika způsobená ionizujícím zářením, na rozdíl například od počítačové tomografie (CT). Podstatou odlišení jednotlivých tkání je jejich rozdílné chování v magnetickém poli.

Pomocí fMRI vyšetření se dá rovněž určit oblast mozku, která se právě při té či oné činnosti aktivuje.

„V aktivované oblasti mozku je vyšší poměr okysličené krve ke krvi neokysličené než v oblasti, která aktivována není. A okysličená krev má zcela jiné magnetické vlastnosti než krev neokysličená,“ vysvětluje profesor Vymazal podstatu fungování funkční MR.

V praxi se tyto poznatky využívají v klinické neurochirurgii, kdy slouží k mapování center pohybu, řeči a dalších center. Neurochirurg se díky tomu může při operaci vyhnout jejich poškození.

Vyšetření v tunelu přístroje

Při vyšetření mozku je třeba co nejvíce specificky aktivovat dané centrum. Aktivace pohybových center se provádí například tak, že vyšetřovaný člověk leží v MR přístroji a na povel hýbá prsty na rukou či nohou. Po statistickém zpracování výsledný obraz pak zobrazí centra pro pohyb ruky či nohy. Podobně se postupuje i při zjišťování jiných center – při aktivaci řečového centra si člověk v duchu tvoří určitá slova, výsledkem je pak zobrazení centra řeči, u praváků i leváků většinou v levé hemisféře.

Výzkum na poli fMRI však jde ještě dále – na podobném principu lze dle posledních poznatků zjistit, zda člověk mluví pravdu nebo lže. „Ve výzkumu mozku jde především o to vymyslet, co vlastně aktivovat a tuto aktivaci provést co nejvíce výlučným, selektivním způsobem,“ dodává profesor Vymazal.

Unikátní spektrum Na Homolce

Nemocnice Na Homolce se tradičně specializuje právě na péči o pacienty s onemocněním nervové soustavy. Neurocentrum Nemocnice Na Homolce sdružuje v rámci ČR i Evropy unikátní spektrum diagnostických a terapeutických možností, umožňujících vytvořit pro nemocné s onemocněním mozku, míchy či periferních nervů léčbu „šitou na míru“.

Kromě Neurochirurgického oddělení se na péči Neurocentra podílejí další nemocniční pracoviště, kterými jsou Neurologické oddělení s rozvinutým epileptologicko- epileptochirurgickým programem a s programem péče o pacienty s CMP, Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie s Leksellovým gama nožem, zabývající se mj. i hlubokou mozkovou stimulací a dalšími výkony u pacientů s funkčními poruchami mozku (například Parkinsonovou chorobou) a moderní Radiodiagnostické oddělení se zkušeným týmem vedeným profesorem Vymazalem.

Experti Nemocnice Na Homolce ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou University Karlovy v Praze již léta úspěšně provádějí výzkumnou činnost v oblasti neurologie a neurochirurgie. V poslední době se jim například povedlo díky fMRI lépe popsat a poznat funkci neurostimulátoru, který se využívá pro stimulaci mozku nemocných Parkinsonovou chorobou.