V IKEM zavádějí do praxe novou, neinvazivní, nebolestivou a snadno opako-
vatelnou metodu – elastografii.
Elastografie v budoucnu nahradí až polovinu biopsií jater, soudí v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Tamní odborníci novou ultrazvukovou metodu provádějí už rok a vyšetřili již 500 pacientů.
Ultrazvuk je příjemnější
„Elastografické vyšetření je komfortnější – jde vlastně o klasické ultrazvukové vyšetření jako například u těhotných žen – zde ale s tím rozdílem, že elastograf měří navíc elasticitu jaterní tkáně, tedy její měkkost nebo tuhost. Čím větší odpor játra kladou, tím jsou tužší a hodnota elasticity je vyšší – to lékař vidí okamžitě na monitoru. Zobrazená barevná škála signalizuje závažné onemocnění,“ popisuje doplňuje zástupce přednosty Kliniky hepatogastroenterologie MUDr. Jan Šperl, CSc.
V IKEM výsledky elastografie jater porovnávají s výsledky standardních biopsií. Jak uvádějí, výsledky jsou velmi slibné – elastografie je v porovnání s klasickou biopsií jater v řadě případů přinejmenším stejně průkazná, ovšem pro pacienta, vzhledem k tomu, že se používá speciální ultrazvukový snímač, mnohem šetrnější než odběr tkáně.
Doplňující podrobnosti:
Elastografie může nahradit klasickou biopsii např. při zjišťování stupně jaterní fibrózy, reakce na léčbu chronického virového zánětu jater typu B či C apod.
„U pacientů s pokročilým onemocněním jater není překážkou vyšetření ani přítomnost volné tekutiny v dutině břišní (ascitu), která se zpravidla při těchto diagnózách vyskytuje. Lékař navíc může snímat elasticitu z různých míst v játrech, zatímco biopsie hodnotí vzorek jen z jednoho místa,“ vysvětluje MUDr. Halima Gottfriedová, CSc., vedoucí lůžkového oddělení Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.
Elastograf je vhodný pro kontinuální sledování vývoje fibrózy a tím pro celkové hodnocení efektu terapie. Toho se často využívá například u pacientů s autoimunitní hepatitidou nebo s hepatitidou typu B či C.
„Výstupy z biopsie jsou nezastupitelné a cenné. Ovšem biopsie má své nevýhody. Vlastní výkon – odběr vzorku tkáně – není pro pacienty příjemný, i když je celkem rychlý. Trvá sice sotva pár minut, ale celé vyšetření vyřadí pacienta na jeden až dva dny z běžného fungování, což v případě, že pacient pracuje, má děti, atd., není příliš výhodné,“ doplňuje dr. Gottfriedová.
Vyšetřit nelze jen asi 5-8 % pacientů, a to nejčastěji z důvodu významné obezity nebo absolutní neschopnosti zadržet dech.
Čtěte také: Lékaři z Motola a z IKEM společně transplantovali současně srdce i plíce