1. lékařská fakulta si pořizuje unikátní přístroj, který umožní v reálném čase sledovat dění v organismu.

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy informovala, že bude mít k dispozici unikátní zobrazovací přístroj, který umožní sledovat v reálném čase život uvnitř organismu pomocí „špionů“ – magnetických částic putujících tělem. (Přesněji superparamagnetických nanočástic oxidů železa, tzv. SPIONs.)

Je vyvinut zatím jen ke sledování laboratorních zvířat, bue tedy sloužit preklinickému výzkumu.

Metoda má výhodu v tom, že „špioni” tělu nijak neuškodí, na rozdíl od současných zobrazovacích metod, které s sebou nesou určitá rizika (zatěžující radioaktivní či rentgenové záření, problematické kontrastní látky).

„Je tak možné zaznamenat bez poškození organismu libovolně dlouhý film, z něhož se dá zjistit, kde se buňky či molekuly označené těmito nanočásticemi v průběhu času nacházejí,“ uvedl děkan fakulty prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. (Na snímku je zobrazení nádorových buněk v živých modelech.)

Doplňující podrobnosti:

Princip metody je úplnou novinkou a přístrojem zatím disponuje pouze několik pracovišť na světě. Technologie nazvaná MPI (Magnetic Particle Imaging), je tomografická zobrazovací metoda, která využívá techniky sledování superparamagnetických nanočástic v měnícím se magnetickém poli. Výsledkem vyšetření je velmi rychlé zobrazení, které umožňuje průběžné sledování objektu s rozlišením do 0,4 mm.

„Tyto částice (např. oxidy železa) můžeme vstříknout do krevního oběhu, čímž získáme vykreslení kompletního cévního zásobení. Slouží také k označení struktur, které chceme v organismu detekovat. Můžeme jimi označit jednotlivé buňky nebo třeba lékové nosiče. Metoda je velmi citlivá a nepůsobí sledovanému objektu radiační zátěž. Nevyžaduje ani použití jódových sloučenin, které jsou sice potřebné ke zvýšení kontrastu, ale mohou způsobovat alergie,“ vysvětluje vedoucí projektu RNDr. Luděk Šefc, CSc.

Bude v novém centru

Přístroj MPI bude součástí nově budovaného Centra pokročilého preklinického zobrazování. To bude sloužit pro výzkum nových léčiv; umožní vyšetření myší a potkanů několika různými zobrazovacími metodami. Vědci zde budou mít kromě MPI k dispozici výpočetní tomograf (CT), magnetickou rezonanci (MR), pozitronový emisní tomograf (PET), jednofotonový výpočetní tomograf (SPECT) a další techniku.

Pracoviště by mělo začít fungovat v průběhu příštího roku.

„Je to největší strategická investice naší fakulty do komplexní vědecké infrastruktury v naší novodobé historii. Nejde totiž o nákup či obnovu jednotlivých přístrojů, jak se obvykle děje v případě grantů vědeckých skupin, ale o vybudování propojeného komplexu souvisejících technologií,“ připomněl děkan Šedo.

Pracoviště vznikne za podpory Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVPI). Náklady představují 116 miliónů korun.