Unikátní mikrotomograf se stane základem nové laboratoře. Je používán na malých zvířatech, časem by tato technika mohla zobrazovat lidi.

MikroCT přístroj MARS původně vyvinutý na University of Canterbury na Novém Zélandu se stane základem nově vznikající Specializované laboratoře experimentálního zobrazování umístěné na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Pro potřeby biomedicínského výzkumu tomograf dále upravili a zdokonalili odborníci z ČVUT v Praze. Jeho zobrazovací možnosti řádově překonávají možnosti současných CT přístrojů používaných v humánní medicíně, výsledný radiogram může obsahovat až 16 777 216 odstínů šedi.

Nyní pro výzkum

„Přístroj je nyní využitelný pro zobrazení orgánů malých zvířat, eventuálně i celých malých zvířat. Lze si představit, že za pět až deset let se s pomocí takového přístroje budou vyšetřovat lidé,“ uvádí děkan 3. lékařské fakulty UK prof. MUDr. Michal Anděl, CSc.

Smlouvu o zřízení společné laboratoře experimentálního zobrazování podepsal profesor Anděl s ředitelem Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT Ing. Stanislavem Pospíšilem, DrSc., a děkanem Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze prof. MUDr. Jozefem Rosinou, Ph.D.

Doplňující technické podrobnosti:

MikroCT (počítačový tomograf s vysokým rozlišením) využívá metod rentgenové radiografie k 3D zobrazování vnitřních struktur drobných vzorků v rozsahu velikostí od desetin mm po několik cm, tedy např. laboratorních myší a jejich orgánových soustav. Tomografické zobrazování takto malých objektů je možné díky současnému technologickému vývoji v oblasti zobrazovacích detektorů a rentgenových zdrojů. V nově vznikající Specializované laboratoři experimentálního zobrazování jsou tato měření možná díky MikroCT přístroji MARS.

Unikátní detektor Timepix, jenž mikroCT systém v současnosti využívá, je založen na technologii hybridních polovodičových detektorů. Hlavní předností detektoru je, že umožňuje rychle zobrazovat rentgenovské snímky nezastřené šumem, s vysokým rozlišením a s virtuálně neomezeným dynamickým rozsahem, tzn. výsledný radiogram může obsahovat až 16 777 216 odstínů šedi.

Vidí i do měkkých tkání

Díky spektroskopickým vlastnostem detektoru lze kontrast zobrazení zvýrazňovat výběrem vlnových délek fotonů rentgenového záření, což se nazývá „barevnou“ radiografií Prostorové rozlišení tohoto zobrazovacího systému dosahuje úrovně cca 30 mikrometrů, což je o řád lepší, než je tomu v současnosti u nejmodernějších CT přístrojů používaných v humánní medicíně. Kombinace zmíněných vlastností umožňuje získat značný kontrast i v objektech, jejichž zobrazování je s využitím konvenčních systémů velice obtížné – například měkkých biologických tkání, které jsou těžištěm výzkumu v nově vzniklé interdisciplinární laboratoři.

Lékaři-anatomové z 3. lékařské fakulty UK pro systém vyvíjeli metody přípravy zkoumaných preparátů a dosud nepříliš kvalitní zobrazení měkkých tkání se tak posouvá za hranice dosavadních možností. Smyslem výzkumu ovšem není samotné zdokonalené zobrazení vzorků, ale hledání cest k jeho budoucímu využití v humánní medicíně.

Čtěte také: Unikátní vyšetření prsu v Plzni