Není k tomu zapotřebí vrtání do lebky. Techniku vyvíjí společnost Linet společně s lékaři v Praze a Hradci Králové.

Tlak uvnitř by měly časem zjistit senzory v podložce pod hlavou připojené na standardní monitor. Zařízení by mělo pacienty na jednotkách intenzivní péče ušetřit od složitého výkonu a pro nemocnici ještě uspořit peníze.

Zatím se však zkouší jen na vepřích. Výzkumníci věří, že by se mohlo dostat do praxe už v příštím roce, ale to se teprve uvidí.

Podrobnější informace:

Účastníci mezinárodního neurochirurgického kongresu EANS v Praze měli možnost seznámit se s vývojem přelomové metody měření nitrolebního tlaku. Od loňského podzimu ji zkoušejí pracovníci vývoje společnosti LINET Group SE (která vyrábí moderní nemocniční postele) společně s vědci z Univerzity Hradec Králové a předními českými neurochirurgy z Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha a Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Zvířata v anestezii

Inovace může výrazně zefektivnit praxi na jednotkách pro kritickou péči. Experimentální měření se zatím prováděla ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy na živých vepřích v úplné anestezii, napojených na ventilační přístroj.

Účinnost metody se srovnávala s hodnotami získanými pomocí standardního invazivního parenchymálního čidla. To dnes představuje jedinou spolehlivou možnost, jak údaje o hodnotách nitrolebního tlaku získat.

„Testy ukazují, že touto neinvazivní metodou jsme schopni dosáhnout výsledků velmi blízkých výsledkům standardní metody. Testovali jsme jak náhlé katetrem iniciované změny tlaku, tak změny dlouhodobější. Nejlepších korelací se dosáhlo především tam, kde byly změny tlaku pomalé. Právě ty mají pro klinickou praxi největší význam,“ popisuje RNDr. MUDr. Ondřej Bradáč z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. (Viz graf níže.)

Napojení na obvyklé přístroje

Zařízení na neinvazivní měření tlaku využívá pacientský monitor, který se běžně používá na odděleních JIP například k měření EKG či invazivního arteriálního tlaku.

„Samotné stanovení nitrolebního tlaku pak umožňuje speciální podložka vyvinutá u nás v LINET, která je s pacientským monitorem spojená. Ta se umístí pod hlavu pacienta, snímá mechanické chvění jeho hlavy a s využitím metody označované jako Windkesselův hemodynamický model pak stanovuje hodnoty tlaku. Při testování pro nás byla velmi významná spolupráce s vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové,“ vysvětluje hlavní princip bezkontaktního měření Ing. Tomáš Holkup, Ph.D., manažer rozvoje ve společnosti LINET Group.

Bez díry v hlavě

Měření nitrolebního tlaku je standardní součástí péče o pacienty v bezvědomí s rizikem otoku mozku, typicky po těžkých úrazech hlavy. Pokud je tlak mozkomíšního moku příliš vysoký, snižuje se prokrvení mozku a hrozí jeho poškození.

Při tradiční invazivní metodě měření tlaku pomocí parenchymálních sond je potřeba do lebky vyvrtat otvor. Kromě celkových komplikací nastává riziko nitrolebního krvácení nebo infekce. Tato metoda je také náchylnější k nepřesnostem způsobeným například poškozením sondy nebo jejím chybným zavedením.

Při novém měření v podstatě stačí pacientovi vložit pod hlavu senzorickou podložku a připojit ji na standardní monitor.

Metoda je levnější

„Neinvazivní metoda by měla také ekonomické výhody. Jednorázové invazivní sondy v ceně okolo tisíce dolarů jsou nákladné a samotný zákrok při jejich aplikaci pak znamená další provozní náklady,“ uvádí doktor Bradáč.

Čtěte také: Monitor pro sledování srdce zaveden jen pomocí „injekce“