Dožil se 98 let, do důchodu odešel předloni. Byl zakladatelem moderní léčby vertebrogenních onemocnění a reflexní terapie.

Prof. MUDr. Karel Lewit, DrSc., byl zakladatelem moderní funkční diagnostiky a léčby vertebrogenních onemocnění a manuální a reflexní terapie v bývalém Československu.

Zdravotník za války

Narodil se v roce 1916 v Lublani, kde jeho otec sloužil jako lékař v infekční nemocnici. Koncem 1. světové války se vrátili do Prahy.

Studium medicíny přerušil emigrací v poslední chvíli do Paříže (13. března 1939), kde mohl pracovat na chirurgii v nemocnici Bichat. Po propuknutí 2. světové války působil ve francouzské a pak britské armádě jako zdravotník.

Spoluzakladatel Rehabilitační společnosti

Po válce dostudoval medicínu v Praze a nastoupil na neurologickou kliniku akademika Hennera, kde se soustředil na páteř, a záhy na to na neuroradiologii u profesora Jirouta. Oběma směrům, které se daly dobře skloubit, už zůstal věrný.

V roce 1956 dosáhl vědecké hodnosti kandidáta věd, v roce 1960 přešel s profesorem Mackem na neurologickou kliniku v Praze 10.

V roce 1954 založil s docentem K. Obrdou Rehabilitační společnost a později Sekci pro manuální medicínu (nyní Myoskeletální společnost). Od této doby soustavně vyučoval techniky nápravy pohybové soustavy. Při tom hrála podstatnou úlohu týmová spolupráce s prof. Jandou, doc. Vélem a také s prof. Jiroutem. Vyvinulo se to, co se ve světě nazývá Pražskou školou.

Vyučoval i v zahraničí. Jeho učebnice, která byla také jeho doktorskou prací, vyšla také v němčině, angličtině, polštině, japonštině či španělštině.

V roce 1968 byl navržen lékařskou fakultou hygieny na profesuru, jmenován však byl až v roce 1990.

Odchod do ústraní po roce 1968

Po událostech v roce 1968 musel opustit kliniku a našel přechodné útočiště ve Výzkumném ústavu chorob revmatických. V roce 1976 se rozhodl odejít jako penzista do ústraní a do roku 1992 pracoval v železničním zdravotnictví.

Návrat v devadesátých letech

V roce 1994 se vrátil na neurologickou kliniku na pražských Vinohradech a od roku 1996 do roku 2012 pracoval na Rehabilitační klinice Univerzity Karlovy v Praze v Motole, od roku 2008 i v Centru komplexní péče Dobřichovice.

V létě 2012 ukončil svou ordinaci neurologie a myoskeletální medicíny a stal se z něj, jak říkal, „profesionální důchodce“.

Zemřel pokojně ve čtvrtek 2. října 2014 v klidu svého domova, bylo mu 98 let.

Více údajů můžete najít na webu Centra komplexní péče zde.