Český výzkum ukazuje, že často mívají poškození struktur v mozku a periferních nervů.

Celkem 50 lidí, kteří se v průběhu české metanolové aféry v letech 2012 a 2013 otrávili metanolem, ale přežili, sledují toxikologové z Kliniky pracovního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Zhoršení zraku, periferních nervů i bazálních ganglií

Při vyšetření magnetickou rezonancí např. zjistili, že 40 % z nich jeví známky poškození bazálních ganglií a jiných struktur mozku.

30 % těchto osob má (podle neurologického a elektromyografického vyšetření) známky poškození periferních nervů (polyneuropatii). Projevuje se to např. ztrátou citlivosti končetin. Asi ve třetině těchto případů byla ovšem jako možná příčina polyneuropatie potvrzena cukrovka.

U pacientů, kteří nepřišli o schopnost vidění, se po určité době od propuštění z nemocnice prokázalo větší poškození zraku, než měli při odchodu z nemocnice.

Nyní budou výzkumníci sledovat, zda se zjištěné problémy vytrácejí či naopak ještě zhoršují.

A co malé dávky?

„Systematické dlouhodobé zkoumání zdravotního stavu lidí po hromadných otravách metanolem zatím nemá ve světě obdoby,“ hodnotí studii děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

V letech 2012 a 2013 bylo do zdravotnických zařízení v ČR přijato více než sto pacientů po otravě metanolem. Přežilo asi 80 % z nich.

Avšak účinkům metanolu v malých koncentracích jsou vystaveni také zaměstnanci v nejrůznějších pracovních prostředích – v potravinářství, chemickém, farmaceutickém průmyslu atd. Používá se například jako rozpouštědlo, součást barviv, nemrznoucích směsí, pohonných hmot apod.

„Rádi bychom zjistili, zda i malé koncentrace metanolu mohou při dlouhodobém působení na člověka negativně ovlivnit zdraví,“ říká hlavní autor studie MUDr. Sergej Zacharov.

Čtěte také: Čeští vědci našli nejrychlejší způsob jak diagnostikovat otravu metanolem