Při zimním spánku se medvědi grizzly stávají „diabetiky“, ale po probuzení se zase „uzdraví“. Může se z toho medicína poučit?

Američtí vědci z Washingtonské státní univerzity prozkoumali vzorky tkání šesti medvědů grizzly chovaných v zajetí.

Zjistili, že když medvědi nabírají tuk v přípravě na zimní spánek, jejich organismus reaguje normálně na inzulin, který brání rozpadu tukových tkání. Avšak v době zimního spánku (hibernace) inzulin přestane působit, což je symptom srovnatelný se stavem lidí trpících diabetem 2. typu. Vzniklá inzulinová rezistence umožní medvědům, aby při hibernaci rozkládali své tukové tkáně a přežili z jejich tuku, přestože až sedm měsíců nejedí, nepijí a nekálejí.

Když se však probudí a začnou jíst, funkce inzulinu se obnoví. To naznačuje, že v těle tohoto savce funguje chemický mechanismus, který citlivost na inzulin reguluje. Pokud mu vědci porozumí, možná najdou i terapii pro diabetes 2. typu u lidí.

Zdroj: Cell Metabolism, doi: 10.1016/j.cmet.2014.07.008

Čtěte také: Pittsburská univerzita zjišťuje, jestli „hibernace“ umožní léčbu