Takto by se měly dát i testovat nové léky.

(Následující informace připravil Národní ústav duševního zdraví.)

Člověka trápí mnoho onemocnění těla i duše, na které neustále hledá účinný lék. Ve světě farmakologického výzkumu je ale hledání léku velice náročný a zdlouhavý proces, který navíc podléhá složitým pravidlům. Jedním z nich je dnes i samozřejmá podmínka preklinického testování sledované látky na zvířecích modelech, než bude přípravek aplikován u lidí.

Jak je ale možné napodobit některé komplexní příznaky psychiatrických diagnóz, jako jsou i halucinace a bludy vyskytující se u psychóz a jak je tento model skutečně srovnatelný s příznaky pozorovanými u schizofrenie?

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví si vzali za cíl využít metody původně vyvinuté pro zvířata a aplikovat je v klinickém výzkumu u lidí. Cílem výzkumu je nejen ověřit užitečnost stávajícího animálního modelu srovnáním jeho výsledků s klinickou populací, ale také v budoucnu efektivněji využívat nové metody při testování účinku nově vyvíjených léku na psychiatrická onemocnění.

O slibném průběhu studie svědčí i ocenění České neuropsychofarmakologické společnosti v oblasti nového výzkumu za rok 2013 a publikace v časopise Frontiers in Behavioural Neuroscience.

Schizofrenie u lidí i u zvířat narušuje kognitivní funkce

„Skutečně se nemůžeme zeptat potkana, jestli slyší hlasy nebo jestli prožívá vkládání myšlenek. Přesto ale dokážeme zjistit například pocit jeho ohrožení, který patří k častým projevům bludných představ u schizofrenie, když budeme sledovat změny v jeho chování – například bázlivé nebo naopak odvážné prohledávání nového prostoru, reakce na stres, sociální chování… Podobně je možné testovat i tak zvaný deficit kognitivních funkcí, který je podkladem mnoha neuropsychiatrických onemocnění,“ vysvětluje Mgr. Iveta Fajnerová z Národního ústavu duševního zdraví, jedna z autorek výzkumu.

Jako kognitivní funkce jsou souhrnně označovány ty schopnosti, které jsou spojené s pozorností a soustředěním, dále s pamětí, získáváním a udržením nových informací, logickým myšlením nebo třeba plánováním.

„Dnes již víme, že právě kognitivní deficit, tedy narušení pozornosti, paměti a myšlení, je stabilním příznakem u pacientů trpících např. Alzheimerovou demencí, Parkinsonovou nemocí, mozkovou mrtvicí, ale také u psychiatrických diagnóz, jako je schizofrenie. Proto je vyšetření kognitivních funkcí důležitou součástí diagnostického procesu,“ popisuje Iveta Fajnerová.

Bludiště nejen pro potkany

U modelových zvířat je ale potřeba tyto funkce testovat odlišně. Typickým příkladem jsou prostorové úlohy, jako například Morrisovo vodní bludiště a rotující aréna (kolotočové bludiště). Oba tyto testy vlastně sledují prostorovou navigaci zvířete v ohraničeném kruhovém prostředí. Ve vodním bludišti potkan plave přímo k zapamatovanému místu, které je skryté pod hladinou vody a je pro něj zároveň i odměnou, protože mu umožní z vody vylézt. U rotující arénky se potkan naopak vyhýbá zakázané oblasti na rotující aréně. Oba testy tak po testovaném zvířeti vyžadují vytvoření a zapamatování jakési vnitřní představy (mapy) prostoru. Testy proto slouží k vyšetření schopnosti učení a paměti pro určité místo v prostoru.

Na základě spolupráce mezi laboratoří Neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu Akademie věd ČR a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy vznikly virtuální testy, které jsou analogiemi výše popsaných dvou testů (hledání skrytého cíle ve vodním bludišti a rotující arény) vytvořených v prostředí hry Unreal Tournament.

Potíže s navigací u pacientů se schizofrenií

„Obě úlohy v současnosti testujeme se svolením našich dobrovolníků: u skupiny pacientů po první epizodě psychózy a u skupiny zdravých osob. Oba virtuální testy již ukázaly přítomnost deficitu prostorového učení a paměti u prvních epizod schizofrenie, když je srovnáme s věkově srovnatelnou zdravou populací. Předběžné výsledky ukazují, že v jednom z testů má naše skupina pacientů průměrně o 20 % horší výsledky, ve druhém testu na rotující aréně je za určitých podmínek výsledek dokonce dva až třikrát horší,“ popisuje Mgr. Fajnerová.

Dosavadní výzkum tak ukázal, že pacienti již po první epizodě psychotického onemocnění vykazují více chyb (hledání na nesprávném místě), delší čas a delší trajektorii při hledání cílové pozice, jejich efektivita navigace je tedy nižší než u zdravých lidí. Tyto výsledky jsou v souladu se změnami chování sledovanými u animálního modelu schizofrenie, nové metody by se tak mohly dobře uplatnit ve srovnávacích studiích testujících účinek léčiv. Jelikož skupina pacientů zahrnuje celé spektrum diagnóz schizofrenního okruhu, je i výkon ve skupině pacientů mnohem variabilnější než u kontrolní skupiny, nové poznatky by proto mohly přispět i k efektivnější diagnostice schizofrenie a příbuzných psychotických onemocnění.

Čtěte také: V ČR jsou lidé s psychickou nemocí stigmatizováni víc než v Anglii