K bolesti zad samozřejmě přispívá i současný špatný životní styl.

Statistiky České spondylochirurgické společnosti ukazují, že se u nás za posledních deset let téměř zdvojnásobil počet veškerých operací páteře.

Nárůst operačních výkonů řešících degenerativní změny na páteři bude ještě stoupat, odhaduje páteřní chirurg MUDr. Jiří Chrobok (na snímku níže) z Neurochirurgického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce. Přispívá k tomu současný životní styl – zejména vysedávání u počítače a také špatně prováděné sportování.

Podrobnosti (čím lidé páteř nadměrně zatěžují, jak se potíže diagnostikují a jak se léčí):

Lidé páteř nadměrně zatěžují tím, že dlouhé hodiny sedí u počítače nebo postávají na místě a vůbec nesportují. Pokud se ke sportu odhodlají, nebývá to častá, průběžná pohybová aktivita, ale nárazová záležitost.

„Jestliže se člověk, který jinak jen sedí, vypraví jednou, dvakrát týdně do posilovny a tam cvičí hned s maximální zátěží, je to špatně. Stejně tak nejsou dobré nepřirozené rotační pohyby například při golfu či tenisu, do nichž se lidé bez předběžné fyzické přípravy pouštějí,“ varuje doktor Chrobok.

Nejčastější problémy u pětačtyřicátníků

V minulosti lidé páteř zatěžovali průběžně každý den. Když ji nyní nárazově občas přetíží zvedáním činek nebo odpalováním míčků, vznikají v meziobratlových ploténkách mikrotraumata. Tím se předčasně urychlují degenerativní změny nosných páteřních struktur. Postiženi bývají obvykle lidé ve věku 30 až 60 let, kolem 45. narozenin se potíže projeví nejčastěji.

Degenerativní změny mohou vyústit v posun obratlů, výhřez meziobratlové ploténky nebo zbytnění kloubků, které způsobí zúžení páteřního kanálu. To všechno může být příčinou útlaku nervových kořenů, vybíhajících z míchy, vedoucí páteřním kanálem. Výsledkem jsou bolesti v zádech, často provázené bolestmi v končetinách, ale i v dalších částech těla podle toho, v které části páteře degenerativní změny probíhají.

Konzervativní léčba

„Neurolog pacienta, který pociťuje bolesti a pohybové problémy, léčí podle jeho obtíží konzervativními metodami, tedy při akutních potížích perorálními léky či infuzemi a po zklidnění bolestí doporučí komplexní rehabilitaci.

Při vážnějších potížích s páteří je zlatým standardem nejprve vyšetření pomocí magnetické rezonance, která zobrazí úroveň degenerativních změn plotének, meziobratlových kloubů, vazů a případný útisk nervových struktur. Novinkou posledních let jsou pak postupy, při nichž se spojuje diagnostika a léčba.

Nové diagnostické možnosti

Zatímco v páteřní operativě se za posledních deset let nic zásadního nezměnilo, velký posun zaznamenal diagnostický postup. Vzhledem k nárůstu počtu přístrojů magnetické rezonance v českých zdravotnických zařízeních se toto zobrazení páteřních struktur využívá jako standardní vyšetření při bolestech zad. Takto se dobře zobrazí degenerativní změny plotének, meziobratlových kloubů, vazů a případný útisk nervových struktur, vybíhajících z páteřního kanálu.

„Magnetická rezonance se v případě vícečetných degenerativních změn může doplnit dalším, cílenějším vyšetřením, které slouží k určení zdroje bolesti a nazývá se PET/CT fúze,“ popisuje doktor Chrobok.

Pozitronová emisní tomografie (PET) je diagnostická metoda nukleární medicíny, při níž se do žíly aplikuje radioaktivní látka – izotop fluoru vázaného na natrium nebo glukózu. Ten se vychytává ve větší míře v místech páteře, kde probíhá aktivní degenerativní proces, a PET může tato místa zobrazit. Pak se doplní vyšetření páteře počítačovou tomografií a výsledky obou vyšetření se spojí, neboli zfúzují. Často ukážou, kde v páteři probíhají nejintenzivněji degenerativní aktivní změny.

Ověřovací obstřik

K ověření toho, jestli jsou nalezené struktury opravdu zdrojem a vyvolavatelem bolesti, mohou lékaři využít takzvanou radiointervenční techniku.

„Do diagnostikované oblasti páteře směřujeme pod CT navigovanou kontrolou cílený obstřik složený z protizánětlivých kortikoidů a protibolestivých látek. Podle toho, jak a na jak dlouho tento obstřik zabere a zbaví pacienta bolestí, pak uvažujeme o další léčbě,“ vysvětluje doktor Chrobok. Ta může být i nadále bez chirurgického zásahu – když obstřik na delší období pacientovi uleví, může jej absolvovat opakovaně.

Operační léčba

Jestliže se bolesti vytrvale vracejí a žádná konzervativní ani výše zmíněná semiinvazivní léčba nezabírá, může se pacient rozhodnout pro operaci.

Jak upozorňuje doktor Chrobok, člověk by k chirurgické léčbě neměl být indikován ani příliš brzy, ani pozdě, kdy už mohou být změny na utlačovaných nervových strukturách nevratné. „Vždy zdůrazňuji, že neoperujeme rentgenový snímek, ale konkrétního pacienta. Rozhodnutí jak léčit a zda operovat je přísně individuální. A i když platí, že dobře provedená operace většinou pomůže, výsledek není nikdy předem na sto procent jistý,“ dodává páteřní chirurg.

Co preferují Na Homolce

Na Neurochirurgickém oddělení Nemocnice Na Homolce operativa pokrývá celý rozsah páteře s využitím všech přístupových cest, a to jak u onemocnění degenerativních, tak u poranění páteře a jejích nádorových onemocnění. Dominantní část páteřních operací je věnována degenerativním chorobám páteře s kompletním spektrem prováděných výkonů. Ty zahrnují techniky mikrochirurgické, instrumentace s fúzí a nejnovější metody dynamických stabilizací páteře, včetně náhrad meziobratlových plotének v krční i bederní oblasti.

V chirurgické léčbě jsou preferovány minimálně invazivní operační techniky, které co nejméně zatěžují organismus pacienta a umožňují kratší rekonvalescenci s brzkým návratem k aktivitám běžného života.

Čtěte také: Prohlédněte si skoliózu proslulého krále Richarda III.