Na rozdíl od častých představ je v prosinci nejmíň dobrovolných odchodů ze světa. Jinak jich však v Česku lehce přibývá.

„Prosinec je dlouhodobě měsícem, kdy je sebevražd spácháno nejméně. Nadprůměrné jsou měsíce únor až květen. Z hlediska počtu sebevražd je však nepřehlédnutelný první den nového roku, kdy dochází k výrazně vyššímu počtu sebevražd než kterýkoli jiný den v roce. Jistě se na tom podílí jak velká očekávání spojená s přelomem roku, tak i bilancování životní situace, které bývá často ovlivněno nadměrným příjmem alkoholu,“ vysvětluje PhDr. Ladislav Csémy, vedoucí Laboratoře sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví.

Velký pokles, nyní drobný růst

Od začátku 70. let sebevražd v ČR zřetelně ubývalo: v roce 1970 jich bylo 2 824, v roce 2011 statistiky zaznamenaly 1 589. Během posledních pěti let však dochází opět k mírnému zvýšení počtu sebevražd:

Sebevraždy se podílejí na celkové roční úmrtnosti v ČR přibližně 1,4 %.

Nejrizikovější je mužské pohlaví a věk mezi 50 a 55 lety

Poměru sebevrahů k sebevražedkyním nyní činí 5:1 v neprospěch mužů. Ještě v 80. letech byl tento poměr podstatně nižší – 2,5:1. Příčina změny není dosud objasněna.

V absolutních číslech nejvíc sebevražd lidé uskuteční v pozdním středním věku, s vrcholem mezi 50 a 55 lety věku. Trochu jiný obrázek dostaneme, pokud se sebevraždy vyjádří jako počet na 100 000 obyvatel dané věkové skupiny. Pak jsou zde dva vrcholy – už zmíněný ve středním věku a druhý ve stáří, ve věku nad 75 let.

Srovnání se zahraničím

„V přepočtu na 100 000 obyvatel je míra sebevražednosti v ČR 12,8. Většina našich sousedů má podobnou míru: Německo 9,9, Polsko 15,3, Slovensko 9,9, Rakousko 12,8. Z dalších zemí má Velká Británie 11,8, Maďarsko 21,7. Nejvyšší míru sebevražednosti v Evropě má nyní Litva – 31,0,“ popisuje doktor Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.

Čtěte také: Rozbor krve napoví, zda dotyčný spáchá sebevraždu