O tom, zda člověku líp vyhovuje ranní vstávání, anebo spíš ponocování, nerozhoduje jen jeho vůle.

Obecně platí, že asi 10 % lidí se dá charakterizovat jako ranní ptáčata, jimž svědčí brzké vstávání. Dalších asi 20 % populace tvoří noční sovy, aktivní hlavně v závěru dne. (Ostatní lidé spadají někam mezi obě kategorie.)

Rozdíly v bílé hmotě mozkové

Výzkumníky ze dvou německých výzkumných institucí zajímalo, zda se tento rozdíl v chování zrcadlí i v mozku lidí.

Skenovali tedy mozky 16 „skřivanů“, 23 „sov“ a 20 osob patřících mezi tyto kategorie. A zjistili, že bílá mozková hmota „nočních sov“ se liší od ostatních – má nižší integritu, a to v oblastech mozku spojovaných se vznikem deprese.

To by mohlo souviset s faktem, že lidé ožívající v noci častěji trpí depresemi.

Přijměte to jako fakt

Poznatek si určitě ještě vyžádá další interpretace. Jak však výzkumníci již konstatují, pokud rozlišení lidí na ranní a noční typ závisí na mozku a nikoli na jejich zvoleném životním rytmu, bylo by asi lépe, aby si skřivánci a sovy podle svého chronotypu i vybírali zaměstnání.

Zdroj: NeuroImage, doi: 10.1016/j.neuroimage.2013.07.086

Čtěte také: Změna času a její zdravotní dopady