Na konec letního času si někteří vaši pacienti (a možná i vy) budou zvykat až šest dnů.

Navyknout při změně času hodině „navíc“ na podzim je méně náročné než v případě „ztráty“ hodiny na jaře. Podzimní posun času dozadu sice zkvalitňuje usínání, ale narušuje kontinuitu spánku.

Připomíná to MUDr. Ing. Peter Šóš, Ph.D., z Národního ústavu duševního zdraví.

Jak dále doplňuje, ranní chronotypy („skřivánci“) mají větší potíže s podzimní změnou času než večerní chronotypy („sovy“). Obráceně je tomu během jarního posunu času.

Více spěte a vystavte se dennímu světlu

Novější poznatky ukazují, že lidé se spánkem kratším než sedm hodin zažívají během posunu času větší potíže s narušením kvality spánku než lidé s delší obvyklou dobou strávenou v posteli.

Nedávná anglická studie zase tvrdí, že přizpůsobit se podzimnímu časovému posunu trvá pět až šest dní.

Mezi rady, jak se adaptovat rychleji, patří i doporučení vystavit se hned po probuzení dennímu světlu nejlépe krátkou procházkou. Přidání několika protahovacích cviků sníží tělesný stres během tohoto přechodného období.

Nespavost i více infarktů

„Posouvání hodin jakýmkoliv směrem mění náš základní časový impulz (světlo) pro nastavení našeho přirozeného 24hodinového (cirkadiánního) cyklu,“ vysvětluje Peter Šóš.

Výzkum vztahu cirkadiánních rytmů a zdravotního stavu ukazuje, že posun času nejenom narušuje některým lidem spánek, ale může taky způsobit zdravotní problémy, které zahrnují nespavost, ztrátu pozornosti nebo bdělosti a také depresivní a úzkostné stavy.

„Další studie prokázaly zvýšenou četnost infarktu myokardu v období sezonního přizpůsobování času. S narušením spánkového rytmu dochází ke zvýšení aktivity nervového systému a zvýšení rychlosti srdečného rytmu. Kromě toho dochází k nabuzení imunitního systému v podobě vyplavování látek imunitní odpovědi, cytokinů, které prostřednictvím zánětlivé reakce poškozují cévy,“ přibližuje doktor Šóš z Národního ústavu duševního zdraví a doplňuje, že dalšími, ne zcela konzistentními nálezy jsou zvýšení množství pracovních úrazů, dopravních nehod i sebevražd v období bezprostředně po změně času.

Smysl letního času

Letní čas byl nejprve zaveden v několika evropských zemích v první světové válce (a pak i v druhé) a pomohl uspořit energii: když v létě lidé vstávají o hodinu dřív a začínají o hodinu dřív pracovat, užijí si víc denního světla večer, a nemusí tedy tolik svítit.

To ovšem platí za války, kdy je individuální využití volného času omezeno.

V mírových podmínkách však lidé mohou prodloužené světlo využít k dalším energeticky náročným aktivitám. Například jezdí víc auty, a spotřebují tak víc pohonných hmot, než kdyby měli do západu slunce o hodinu času míň.

O tom, jestli dnes letní čas opravdu přináší nějaké energetické úspory, se vedou spory. Jisté ovšem je, že prodloužené denní světlo umožňuje víc sportování, delší návštěvy přátel a také třeba delší vysedávání v zahradních restauracích, neboli více zábavy.

Čtěte také: V Klecanech se začíná stavět Národní ústav duševního zdraví