Souvisela se screeningovým programem novorozenců, který se podařilo zavést v Moravskoslezském kraji.

Následující text vychází z informací Fakultní nemocnice Ostrava. Jeho stručnou verzi najdete zde.

První implantaci kochleárního implantátu dětskému pacientovi uskutečnili odborníci z Otorinolaryngologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava (FNO).

Kochleární implantát byl v Otorinolaryngologické klinice FNO poprvé zaveden rok a půl poté, co zde proběhla premiérová operace a vložení kostního sluchadla BAHA. V obou případech byla ostravská klinika po pražském Motole, s nímž velmi úzce spolupracuje, druhou nemocnicí v České republice, kde jsou tyto operace prováděny. Ostravské centrum pro děti by mělo sloužit neslyšícím dětským pacientům z východní části republiky.

Plošný screening

Přednosta Otorinolaryngologické kliniky FNO doc. MUDr. Pavel Komínek, Ph.D. MBA, zdůrazňuje, že zdokonalování péče o pacienty úzce souvisí s plošným screeningem sluchu novorozenců, který se v Moravskoslezském kraji, jako v jediném regionu v republice, podařilo v roce 2010 zavést právě díky aktivitě Otorinolaryngologické klinice FNO.

„Díky plošnému screeningu máme velmi dobrý přehled o těžce sluchově postižených dětech. To nám umožňuje včas jednat,“ říká docent Komínek.

Optimální podle něj je, aby k implantování kochleárního implantátu u pacientů, u nichž není možné korigovat sluchovou vadu standardním sluchadlem, došlo do dvou let věku dítěte.

Deset kandidátů na operaci za rok

Letos uplynulo dvacet let od chvíle, kdy začaly být v České republice kochleární implantáty využívány u dětí.

„Ročně se v České republice narodí přibližně sto neslyšících, s těžkou sluchovou vadou se narodí zhruba jeden z tisíce novorozenců a se středně těžkou sluchovou vadou šest až dvanáct dětí z tisíce novorozenců. Někteří z těchto malých pacientů však v době narození slyší, ale během několika let ztratí sluch kvůli takzvané progresivní nedoslýchavosti. I proto se snažíme o to, aby se doba přidělení sluchadla, která zpravidla předchází kochleárnímu implantátu, co nejvíce zkracovala. Dětí, jimž už v šesti měsících přidělujeme sluchadlo, které je jedním z předpokladů pro následné zavedení kochleárního implantátu, je asi deset ročně,“ vysvětluje přednosta Otorinolaryngologické kliniky FNO a dodává, že po historicky prvním dětském pacientovi, jímž je patnáctiměsíční holčička, jsou v ostravské klinice kandidáty na zavedení kochleárního implantátu další čtyři děti. U všech byla sluchová vada zjištěna při plošném screeningu sluchu.

Implantát je natrvalo

„Včasné zavedení kochleárního implantátu dětem velmi často umožní zapojení do běžného života i to, že mohou navštěvovat běžnou základní školu, studovat. Vnitřní ucho neroste, takže implantát zůstane, pokud nedojde k jeho mechanickému poškození, zaveden natrvalo. Jen jeho vnější část je zhruba jednou za deset let vyměněna za nový typ,“ přináší docent Komínek bližší informace, k nimž patří i ty, že vnější část implantátu je vodotěsná, že při léčbě pacienta s kochleárním implantátem nesmí být použito při chirurgickém zákroku monopolární pálení.

Dvě části implatátu

Kochleární implantát má dvě části. Ta, jež je implantována, má elektrodu, která se zavádí do vnitřního ucha (hlemýždě). Není po operaci vidět a je schována pod kůží. Zvukové podněty v podobě mechanického vlnění se pak pomocí implantátu přeměňují na elektrický stimul a prostřednictvím elektrody stimulují nervové buňky v hlemýždi, což vede k podnětům v mozku. Druhou částí je zvukový procesor, který je umístěn zevně a je magnetem spojen s implantovanou částí.

Čtěte také: Fakultní nemocnice Ostrava opětovně získala akreditaci JCI