IKEM představil oba způsoby kauzálního léčení diabetu: transplantaci pankreatu a transplantaci izolovaných Langerhansových ostrůvků.

(Stručnou verzi těchto informací najdete zde.)

U příležitosti 30. výročí první transplantace slinivky břišní v tehdejším Československu představil Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) výsledky dvou dnes používaných metod, které jako jediné dokážou u pacientů s diabetem 1. typu dlouhodobě navodit fyziologické hladiny krevního cukru, a to bez rizika hypoglykemie.

Jediné pracoviště v ČR

První, tradiční metodou je transplantace celého pankreatu. Druhou, novější, je transplantace izolovaných Langerhansových ostrůvků. Po úspěšné transplantaci pankreatu je možné bezprostředně ukončit inzulinovou léčbu. Obdobně by už brzy mohli pacienti využívat výhod transplantace Langerhansových ostrůvků.

IKEM jako jediné pracoviště v ČR provádí transplantaci slinivky břišní od roku 1983, Langerhansovy ostrůvky transplantuje od roku 2005.

„26. června 1983 lékaři z IKEM provedli vůbec první transplantaci slinivky společně s ledvinou dvaatřicetileté pacientce, která od svých 11 let trpěla diabetem 1. typu, od té doby se možnosti i doby přežití pacientů rapidně posunuly,“ hodnotí MUDr. Aleš Herman, Ph.D., ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny.

Potenciálních příjemců je však mnohem méně než vhodných zemřelých dárců.

Když inzulin nepomáhá

Diabetes 1. typu představuje asi 5 až 10 % z půl milionu případů cukrovky v ČR a standardem pro jeho léčbu je podávání inzulinu.

„Jejím hlavním limitem jsou ale těžké stavy hypoglykemie, při kterých pacient může upadnout až do bezvědomí. Nejméně třetina z těchto nemocných se s tímto stavem setká alespoň jedenkrát v životě, desetina se s ním potýká alespoň jednou ročně a až u deseti procent může mít kriticky nestabilní diabetes s výskytem život ohrožujících hypoglykemií za následek smrt,“ vypočítává prof. MUDr. František Saudek, DrSc., přednosta Kliniky diabetologie IKEM.

U těchto obtížně inzulinem léčených pacientů pak může pomoci právě transplantace.

8. místo na světě

„Od startu programu tak proběhlo 72 transplantací ostrůvků a 486 transplantací pankreatu – z toho letos do června podstoupilo transplantaci tohoto orgánu již 18 pacientů. Je důležité zdůraznit, že se v současné době Česko řadí na 8. místo na světě v počtu transplantací pankreatu na jeden milion obyvatel,“ vysvětluje MUDr. Květoslav Lipár, vedoucí chirurg programu transplantace slinivky břišní.

Transplantace pankreatu je jedna z technicky nejnáročnějších a nejdelších transplantací, dokáže ale pacientovi výrazně pomoci. Ještě deset let od této operace víc než 65 % pacientů nepotřebuje inzulinovou léčbu.

Transplantace ostrůvků je šetrnější

Přesto lékaři v IKEM zkoušejí šetrnější metodu – transplantaci Langerhansových ostrůvků, což jsou 0,1 – 0,4 mm velké mikroorgány nerovnoměrně rozprostřené uvnitř tkáně slinivky. Jejich počet je přibližně 1 milión a celková hmotnost 1 až 1,5 gramu. Právě jejich buňky zajišťují tvorbu inzulinu.

„Na rozdíl od transplantace slinivky je tato metoda o mnoho šetrnější. Ostrůvky se aplikují pouze injekčně pod rentgenem do jaterní tkáně, kde se uchytí a začnou produkovat inzulin,“ popisuje novou metodu profesor Saudek.

Ze studie na 25 pacientech se syndromem porušeného vnímání hypoglykemie čtyři z nich po transplantaci nepotřebovali vůbec žádný inzulin, u 60 % se obnovila tvorba tohoto hormonu v těle, odstranily se hypoglykemie, stav diabetu se vyrovnal a mohly se o víc než 30 procent snížit dávky inzulinu.

Zvládnutí techniky izolace Langerhansových ostrůvků dovolilo také zavést implantaci vlastních ostrůvků pacientům, jimž musí být slinivka břišní odstraněna z různých, většinou nenádorových důvodů. Tím je možné předejít vzniku diabetu, jenž je jinak bezprostředně po operaci nevyhnutelný.

Možná budoucnost

Z výsledků je tak jasné, že nový směr má smysl, jen je potřeba transplantace dál rozvíjet. Například dál hledat náhradní zdroje Langerhansových ostrůvků nebo možnosti jejich uchycení v organismu.

„Zlepšení by mohla také přinést implantace ostrůvků do jiných míst, než jsou játra, jako nyní, například do svalu, kostní dřeně nebo do speciálně vytvořených míst,“ vysvětluje Mgr. Tomáš Koblas, Ph.D., z Laboratoře Langerhansových ostrůvků v Centru experimentální medicíny IKEM. Tam by se pak inzulin vytvářel.

„Nové a nové studie také ukazují, že by buňky Langerhansových ostrůvků mohly být získávány nejen z pankreatu, ale také vytvářeny z kmenových buněk z pupečníkové krve nebo přímo od pacienta, anebo z embryonálních buněk,“ připomíná Tomáš Koblas další možnosti blízké budoucnosti.

Na tomto výzkumu se společně s vědci ve světě podílejí i odborníci z IKEM. Zatím však i oni dělají jen pokusy na laboratorních myších. Výsledky se ještě nikde nedostaly do klinických studií.

Čtěte také: Genová terapie vyléčila diabetes 1. typu – zatím u psů