Její snímky pak určí, co sledovaná osoba opravdu dělala a jak to může ovlivňovat její zdraví.

Hned tři studie chování lidí založené na používání přenosné kamery SenseCam od společnosti Microsoft, zpravidla zavěšené na krku, zveřejnil odborný časopis American Journal of Preventive Medicine.

Tuto metodu si výzkumníci pochvalují, protože lidé, jejichž chování potřebují monitorovat, někdy zapomenou, co ve kterou dobu dělali, případně si něco upraví podle toho, co si myslí, že by měli lékaři říct. Když to dělá pacient s holterem, je to chyba v jeho neprospěch.

Pokud to však dělá dobrovolník, který se účastní výzkumné studie, ohrožuje tím celý výzkum, a to už naštve…

Kdo ví, že je sledován, může změnit chování

Proto někteří výzkumníci vybavují účastníky studií, v nichž sledují jejich pohyb, stravování a další aktivity po celý den, kamerami, či spíše fotoaparáty, které zaznamenávají, co ve který okamžik dělali. Výzkumníci tak mají lepší přehled, a pokusné osoby si díky snímkům později vybaví podrobnosti, na které by jinak zapomněly.

Velký bratr by měl radost. Kalí ji ovšem fakt, že když lidé vědí, že vědci či – pokud by se metoda dostala i do běžné klinické praxe – lékaři ze snímků poznají, co přesně dělali, možná se nějaké činnosti radši vyhnou a jejich aktivita nebude úplně normální.

Nakonec možná nezbude než vymyslet ještě lepší sledovací techniku…