S touto myšlenkou přišli čeští lékaři, přidávají se výzkumníci v zahraničí.

Jak jsme informovali v září, vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jako první na světě představili na světové konferenci hematologů v Kanadě svou představu, jak by šlo využít buňky z kostní dřeně zemřelých osob pro transplantaci pacientům, včetně toho, jak by se tyto buňky daly udržet životaschopné. (Podrobněji čtěte zde.)

Myšlenka se evidentně výzkumníkům líbí. V prosinci o ní referoval Gianluca D´Ippolito z Univerzity v Miami na světovém kongresu o kmenových buňkách, který se uskutečnil na Floridě.

Pět týdnů přežití buněk

Floridští výzkumníci se soustředili na přežití mesenchymálních kmenových buněk, které se vyskytují v kostní dřeni a jež jsou schopny se přeměnit na mnoho jiných buněk. Tyto buňky odebrali z kostní dřeně dvou zemřelých osob až po pěti dnech od úmrtí. Nechali pak kmenové buňky růst v laboratoři a ještě po pěti týdnech konstatovali, že buňky neztratily svou schopnost rozvíjet se do jiných buněčných typů.

Gianluca D´Ippolito na konferenci zdůraznil, že zatímco od živých dárců je možné odebírat jen omezené množství kostní dřeně, od zemřelých dárců je možné získat jí mnohem víc, dá se odebrat třeba rovnou celá páteř. D´Ippolito proto vidí v zemřelých dárcích obrovský potenciál pro medicínu.

Pochybnosti existují

Jiný účastník kongresu, Chris Mason z londýnské University College, však připomněl, že podle pravidel má jeden příjemce dostat kostní dřeň jen z jednoho zdroje. Pokud pak potřebuje další transplantaci, je možné původního dárce opět vyhledat a o dřeň jej požádat. Kmenové buňky od dárce zemřelého však už zatím mohou být vyčerpány, a nebudou tedy znovu použitelné.

Další výzkum i vývoj pravidel pro transplantaci ještě budou muset ukázat, zda bude nadějný zdroj léčivých buněk opravdu použitelný.