Výzkumníci zjistili, že když nemocní dostanou stejné léčivo v jiné podobě, mohou mu přestat věřit.
Z hlediska zdravého uvažování zcela překvapivý poznatek přinesl výzkum z Brighamovy a ženské nemocnice v Bostonu, která je součástí Harvardovy univerzity.
Tamní výzkumníci zjistili, že nemocní, kteří přestanou dostávat originální léky a místo nich jsou jim předepisována generická léčiva, častěji zanechají užívání těchto léků.
Výzkum se týkal léků proti epilepsii a ukázal, že pravděpodobnost, že je nemocní přestanou brát, se až o padesát procent zvýší poté, co jsou léky předepsány v jiné podobě. Vyplynulo to z rozboru údajů v americké databázi předepisování léků, z níž badatelé zjistili, jaké léky nemocný užíval, kdy se jejich podoba změnila a zda je odebíral i poté.
Generické léky mají zcela stejné chemické složení jako původní, originální léky, které byly levnějšími generiky nahrazeny poté, co skončila jejich patentová ochrana. Proto badatelé usoudili, že příčina není v obsahu léku, ale v jeho vnější podobě – generické léky mívají jinou barvu či tvar než léky původní. A pacienti jim přestanou věřit.
Řekněte jim to předem
Američtí výzkumníci proto doporučili lékařům, aby pacienty vždy pečlivě upozornili, když jim předepíšou jinou variantu léku, a zdůraznili jim, že lék je stejně účinný jako ten původní, na který si už nemocný zvykl.
Poznatek platí i pro zdravotníky
Protože výsledky výzkumu působí logicky nepravděpodobně, udělali administrátoři Klubu doktora Vlacha malý, zcela nereprezentativní výzkum mezi zdravotnickým osazenstvem jednoho oddělení v určité známé nemocnici a zjistili, že například známý lék proti bolesti hlavy ibuprofen (prodávaný pod názvy jako Ibalgin, Brufen, Apo-Ibuprofen, Dolgit, Ibumax, Nurofen apod.) považuje většina osazenstva z vlastní zkušenosti za účinnější, když má pilulky růžové barvy (dlouhodobě přezdívané „růžové štěstíčko“), než když je úplně stejný medikament podáván v pilulkách jiné barvy. Jestliže barva léku takto působí na profesionální zdravotníky, opravdu se pak lze těžko divit pacientům.
Zdroj: Archives of Internal Medicine,
doi:10.1001/2013.jamainternmed.997.
no teda, víte že bych nikdy neřekl, že takové vnější detaily by mohly být důležité?
na jednu stranu – tohle asi známe všichni, určité hysteroidní reakce různých neurotiček, neurotiků a horších živlů. ALE !
Ačkoliv nehlásím súklu svědomitě všechno, jsem přesvědčen – z vlastní 28-leté praxe, že někdy – snad změna té „infusoriové hlinky“, prostě nosiče od jiného výrobce mi (m.j. nedávno tomu)u pacienta vyvolala průjem, už si honem nevzpomenu, co a u koho to bylo, ale bylo to evidentní (a nebyla to virosa GIT….).
sice vzácně, ale pamatuji si takových případů – sice několik málo, ale pamatuji.