Vyplynulo ze sedmého pokračování diskusního cyklu Vize českého zdravotnictví, který pořádá Institut pro veřejnou diskusi.

Při zavádění standardů a nadstandardů v českém zdravotnictví se neobejdeme bez hodnocení zdravotnických technologií, což vždy bude kompromisem mezi odbornou a ekonomickou složkou. Tento proces se však nesmí stát zbytečnou byrokratickou překážkou. Naopak, jeho cílem je dostat do Česka co nejrychleji technologie, které při stejném výsledku ušetří náklady nebo dokážou za odpovídající cenu zlepšit klinické výsledky. Vyplynulo to z debaty na sedmém pokračování diskusního cyklu Vize českého zdravotnictví pořádaného Institutem pro veřejnou diskusi.

Nové zdravotnické technologie jsou spolu se stárnutím obyvatelstva, rozvojem chronických nemocí a rostoucími nároky pacientů a zdravotníků hlavní příčinou nárůstu nákladů na zdravotnictví. Podle Pavla Hroboně, jednoho z přednášejících a partnera Advance Healthcare Management Institute, by řešením nemělo být zastavení přísunu nových technologií, ale systematické hodnocení jejich přínosů a nákladů. „Se zavedením hodnocení zdravotnických technologií je ovšem spojená celá řada otázek. Musíme vědět, které technologie budou hodnoceny, jaký bude rozsah hodnocení, jaké ceny péče budeme používat nebo s čím budeme nové technologie srovnávat,“ upozornil Hroboň.

Ministerstvo zdravotnictví počítá se spuštěním hodnocení zdravotnických technologií v roce 2014. Připravovaný koncept, který se bude sestávat ze tří fází, představil poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek. Během první fáze se budou vědecky hodnotit dostupné technologie na základě existujících důkazů. Poté se bude rozhodovat o zařazení do úhrady pojišťovnami. V této fázi bude rozhodovat komise jmenovaná ministrem zdravotnictví, a to s ohledem na výstupy z prvotního hodnocení. Nakonec se bude implementovat výsledek posouzení.

Jak zdůraznila generální ředitelka Medtronic Czech Republic Adriana Stará, hodnocení zdravotnických technologií musí být transparentní proces za účasti plátců, lékařů, pacientů i výrobců. Zároveň upozornila, že hodnocení zdravotnických technologií musí být velmi rychlé, jinak hrozí vleklé spory mezi firmami poskytujícími zdravotnické technologie. „Musí být prokazatelné, že to, s čím firmy přicházejí, je něco nového a že to pomáhá,“ doplnil Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Odborné společnosti jsou přitom smířené s tím, že k posouzení nikdy nebude dostatek odborných dat a že výsledek bude vždy kompromisem mezi odbornou a ekonomickou složkou. „Hlavní je, aby se v procesu uplatňovalo odborné hledisko a aby celý proces hodnocení zdravotnických prostředků neskončil sporem právníků,“ řekl v závěru diskuse Jan Švihovec předseda České farmakoekonomické společnosti.