Genom nenarozeného dítěte je možné určit i neinvazivně, bez napíchnutí plodové vody, dokazují američtí vědci. Zatím je to však drahé a složité.

Výzkumníci využili vzorek matčiny krve z doby zhruba 18. týdne těhotenství a vzorek otcových slin. To jim stačilo ke zmapování DNA plodu. Přesnost svého postupu pak změřili z krve pupečníkové šňůry po porodu.

Už dlouho je známo, že krevní plazma těhotné ženy obsahuje DNA z jejího vyvíjejícího se plodu, která se v plazmě objeví několik týdnů po početí. Během těhotenství její množství vzrůstá a po porodu se zpravidla zase vytratí. Některé výzkumné laboratoře tohoto poznatku už využívají ke včasnému určení alespoň vybraných genetických poruch dítěte. Například test pro určení Downova syndromu hledá tři kopie chromozomu 21.

Nový postup, o němž Jacob Kitzman, Matthew Snyder a Jay Shendure z Washingtonské univerzity v Seattlu informovali v periodiku Science Translational Medicine, má širší záběr. Využívá i statistických metod, aby určil, který genetický materiál dítě zdědilo od matky a který od otce, a to s přesností na 98 procent. Přestože širší praktické využití je zatím vzdálené, protože postup je složitý a stojí dvacet až padesát tisíc dolarů (tedy až milion korun) na jeden dětský genom, výzkumníci věří, že jejich postup povede k neinvazivní prenatální diagnostice recesivních i dominantních mendelovských poruch v budoucnosti.

Zdroj: DOI: 10.1126/scitranslmed.3004323 (PROKLIK: http://dx.doi.org/10.1126/scitranslmed.3004323)