Zdá se, že přišli na způsob, jak chorobu zjistit v raném stadiu.

Nemoc je stále nevyléčitelná, ale její průběh se dá zpomalit. Léky jsou nejúčinnější v raných stadiích nemoci, proto je včasná detekce choroby tak důležitá.

Výzkumný tým vedl doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., z Národního ústavu duševního zdraví/Psychiatrického centra Praha a spolupracoval s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady a 1. lékařskou fakultou Univerzitou Karlovy.

Vědci díky zkoumání 80 dobrovolníků po dobu pěti let zjistili, že v mozku nemocných se specifickým způsobem hromadí protilátky proti dvěma bílkovinám, které se vznikem choroby souvisejí.

Tento poznatek však musí ještě ověřit na větším množství pacientů.

Rozvíjející podrobnosti:

Při Alzheimerově nemoci se do mozku ukládají dvě hlavní špatně svinuté nebo poškozené bílkoviny. Jsou to beta-amyloid a tau protein, které v této poškozené formě zanášejí mozek a tím jej ničí. Tau protein a další bílkoviny – neurofilamenta – tvoří kostru nervové buňky. Pokud je poškozena, nervová buňka se může rozpadnout.

Ve světě proběhly pokusy s očkováním proti beta-amyloidu a přinesly výsledky u myší ve smyslu „vyčištění“ mozku od těchto nánosů. U lidí bohužel očkování nemělo léčebný účinek, který by zlepšoval projevy demence nebo alespoň zastavil jejich rozvoj. Kromě toho očkování u několika pacientů způsobilo vedlejší účinky.

Čtyři skupiny dobrovolníků

Český vědecký tým se proto rozhodl zaměřit na tau protein a neurofilamenta. Vědci sice bohužel neměli dostatečné prostředky a zázemí k tomu začít s výzkumem a realizací očkování, ale pustili se do zjišťování rozdílů v imunologické situaci.

Ke zkoumání si vybrali čtyři skupiny starších lidí – zdravé seniory, seniory se zánětlivými nemocemi nervové soustavy, pacienty s Alzheimerovou nemocí a pacienty s jinými formami demence. Celkem zkoumali 80 dobrovolníků po dobu 5 let. A došli k zajímavému a zřejmě velmi důležitému zjištění.

Protilátky vypovídají

Celkové množství protilátek proti tau proteinu a neurofilamentům v krvi i mozkomíšním moku celkově bylo u zdravých pacientů vyššího věku a pacientů s Alzheimerovou chorobou zhruba stejné. Vědci se však zaměřili na určitou část těchto protilátek, a to množství protilátek přímo lokálně vytvořených v blízkosti nervové soustavy. A zjistili, že toto množství je u pacientů s Alzheimerovou chorobou významně vyšší než u ostatních osob.

Zvýšené protilátky by mohly souviset se zvýšenými nánosy špatně svinutých bílkovin nebo rozpadem nervových buněk, a tedy jejich páteřních bílkovin tau proteinu a neurofilament.

Světové prvenství

Vědci navíc objevili jednu klíčovou skutečnost. Dalo by se očekávat, že podobná imunologická reakce nastane i u pacientů s jinými formami demence, že se tělo bude bránit protilátkami na zvýšenou hladinu tau proteinu a neurofilament z rozpadlých buněk stejně jako v případě Alzheimerovy nemoci. Jenže tomu tak nebylo.

Dokonce ani u Creuzfeldtovy-Jacobovy nemoci. Při ní rozpad buněk probíhá rychleji, prudce se zvyšuje množství tau proteinu a neurofilament v mozkomíšním moku, přesto však nebyly protilátky proti nim zvýšené. Dosud nikdo na světě tuto skutečnost nepopsal.

„Zdá se tedy, že tyto lokálně zvýšené protilátky jsou relativně specifické právě pro Alzheimerovu nemoc,“ soudí docent Bartoš. Tato zjištění by tak mohla sehrát výraznou úlohu ve včasné diagnostice Alzheimerovy nemoci.

Výzkum pokračuje

V Laboratoři biochemie a patofyziologie mozku Národního ústavu duševního zdraví plánuje doc. Bartoš s týmem biochemiků ověřit tyto povzbudivé poznatky. Bude zařazeno větší množství dalších pacientů, s nemocí v časnějším stadiu. Jejich séra a mozkomíšní moky budou vyšetřeny vylepšenými biochemickými metodami. Vědci ze Slovenska navíc nyní začínají zkoušet proti tau proteinu očkovat.

Čtěte také: Zastaví mladá krev projevy stárnutí?