Za půlstoletí se úsek života, který prožijeme ve zdraví a bez zdravotních omezení, prakticky nezměnil. A co si o tom myslíte vy – odpověděli jste v naší anketě.
Za poslední půlstoletí se život průměrného Čecha-muže prodloužil o 8 let a ženy o 5 let. Jenomže prakticky všechny tyto „roky navíc“ byly dobou prožitou v nemoci, nikoli dobou života ve zdraví a bez zdravotních omezení. Doba zdravého života zůstala za celou tu dobu v podstatě stejná.
Vyplývá to ze Zprávy o zdraví obyvatel ČR, kterou zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví.
Dobře je změna v délce a kvalitě dožití vidět v následujících tabulkách.
Délka života ve zdraví a v nemoci v ČR – MUŽI:
Střední délka života | Z toho život prožitý ve zdraví | Délka života v nemoci | |
1962 | 67,0 | 62,8 | 4,2 |
2010 | 74,6 | 62,2 | 12,4 |
Rozdíl | 7,6 | -0,6 | 8,2 |
Délka života ve zdraví a v nemoci v ČR – ŽENY:
Střední délka života | Z toho život prožitý ve zdraví | Délka života v nemoci | |
1962 | 72,9 | 63,3 | 9,6 |
2010 | 77,8 | 64,6 | 13,2 |
Rozdíl | 4,9 | 1,3 | 3,6 |
Další postřehy ze Zprávy o zdraví obyvatel:
- Nadváhou a obezitou trpí než 57 % dospělé populace a narůstá také počet dětí s vyšší než normální hmotností, zejména chlapců.
- Každoročně přibývá 20 tisíc nových případů diabetu, především 2. typu. V současné době se u nás s diabetem léčí 850 tisíc lidí.
- Trvale vzestupný trend se týká také hypertenze.
- Počet nově diagnostikovaných zhoubných nádorů každoročně stoupá o 6 %, úmrtnost na ně však díky lepší terapii klesá. Přibývá zejména zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku, prostaty, slinivky, prsu, melanomu kůže, ledvin, mozku a nádorů plic u žen.
Ministerstvo zdravotnictví soudí, že situaci by měla zlepšit Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Přijala ji v lednu ještě Rusnokova vláda a má se soustředit na staré známé problémy, jako jsou zvýšení pohybové aktivity obyvatel, správná výživa, omezování zdravotně rizikového chování apod.
Otázkou ovšem je, zda resort, v němž ještě žádný ministr nevydržel celé čtyřleté funkční období, může cokoli dlouhodobého uskutečnit.
Co si myslíte vy?
V anketě Klubu doktora Vlacha n toto téma převládl názor, že změnu může přinést jen ekonomický tlak – kdo nepečuje o své zdraví, zaplatí vyšší pojistné (soudí tak 54 % účastníků ankety).
Silně se projevila i rezignace: 24 % účastníků odpovědělo, že nepomůže nic, protože Češi mají nezdravý životní styl zažitý pod kůží.
Strategii Ministerstva zdravotnictví, která podpoří zdravý životní styl, věřilo jen 7 % hlasujících.
Posledních 15 % účastníků ankety věří, že by mohlo pomoci něco jiného, co však nebylo v anketě zmíněno.
Více informací můžete najít na webu ministerstva zde (úplně dole tam najdete i odkazy na text strategie a plný text zprávy o zdraví obyvatel).
Čtěte také: Plusy a minusy kvality zdravotní péče v Česku podle OECD