Optimisticky vyznívající studii vedli odborníci z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Největší studie léčby akutní leukémie v historii tohoto onemocnění proběhla v letech 2002 až 2007 a zapojeno do ní bylo 5 060 dětí s akutní lymfoblastickou leukémií. V následujícím období byli pacienti sledováni.

Při hodnocení pěti let od propuknutí choroby se ukázalo, že používané terapie už v dnešní době zachránily život 82 % dětí (ještě v šedesátých letech byla šance na vyléčení prakticky nulová). Studie také naznačuje, jak zlepšit prognózu dětí vysokého rizika posílením intenzity léčby, a naopak jak ušetřit vedlejších účinků léčby děti s dobrou prognózou, a to snížením její intenzity.

Studii vedli odborníci z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze profesor Jan Starý, profesor Jan Trka a docent Ondřej Hrušák a z Česka se do ní zapojil doktor Yahia Jabali z nemocnice v Českých Budějovicích

Další podrobnosti:

Výsledky léčby 5 060 dětí s akutní lymfoblastickou leukémií byly publikovány v prestižním americkém časopisu Journal of Clinical Oncology (doi: 10.1200/JCO.2013.48.6522).

Jde o první studii v onkologii dětí i dospělých vedenou napříč kontinenty českými lékaři a publikovanou v takto prestižním časopisu. Uvedl ji i komentář, který ji hodnotil jako mimořádný příklad mezinárodní spolupráce (doi: 10.1200/JCO.2013.53.2754).

14 zemí, 3 kontinenty

Do studie se zapojilo 14 zemí (Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko, Ukrajina, Izrael, Hong Kong, Chile, Argentina, Uruguay, Kuba) a jedno moskevské centrum.

Lepší výsledky léčení

Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u dětí. Nulová šance na vyléčení počátkem 60. let 20. století se změnila na více než 80 % v současnosti.

U většiny dětí se však nelze s dosaženými výsledky spokojit. Léčba je náročná, dlouhodobá a přináší řadu akutních, i život ohrožujících komplikací a pozdních následků.

20 % dětí s leukémií prodělává navíc relaps, který vyžaduje novou léčbu, většinou posílenou o transplantaci kostní dřeně. Současná dětská onkologie se snaží optimalizovat počáteční léčbu tak, aby se podařilo výskyt relapsu dále snížit.

Žádný nový lék

V posledních 30 letech nebyl do počáteční léčby dětské leukémie zařazen ani jeden nový lék a léčebného pokroku je dosahováno optimalizací dávek a schémat stávajících léků.

Za účelem rychlého dosažení statisticky hodnotitelných výsledků je nutné sledovat velký počet pacientů. I když je ALL nejčastější zhoubný nádor u dětí, je to v podstatě vzácné onemocnění, kterým ročně onemocní v České republice cca 70 dětí. Proto je nutná mezinárodní spolupráce. Ta se v tomto případě odehrála v rámci tzv. „International-BFM Study Group“ – pracovní skupiny, sdružující více než 30 zemí. Prezentovaná interkontinentální studie je příkladem této globálnější spolupráce.

Průběh studie

Studie ACUTE LYMPHOBLASTIC LEUKEMIA INTERCONTINENTAL – BFM 2002 proběhla v letech 2002 – 2007. V následujícím období byli pacienti sledováni. Při hodnocení 5 let od propuknutí choroby se podařilo zachránit život 82 % dětí z celkových 5060 pacientů.

Leukémie se léčí chemoterapií s použitím cytostatik. Léčebný protokol dětské leukémie, podle kterého je léčba prováděna, se dělí na čtyři fáze. Ty se liší intenzitou léčby a složením léků.

Výsledky

Odborníci se v rámci studie rozhodli prokázat, jestli prodloužení a posílení třetí fáze léčby, tzv. pozdní intenzifikace, zlepší prognózu dětí všech rizikových skupin. Výše uvedený předpoklad studie neprokázala – prodloužení a posílení třetí fáze léčby prognózu dětí všech rizikových skupin nezlepší. Tyto výsledky umožní snížit intenzitu léčby některých dětí.

Cílem studie tedy bylo zlepšit prognózu dětí vysokého rizika posílením intenzity léčby, a naopak ušetřit vedlejších účinků léčby děti s dobrou prognózou, a to snížením její intenzity.

Studie dále srovnávala metody časné odpovědi na léčbu ve smyslu mizení leukemických buněk z kostní dřeně a krve. Vedoucí evropské a americké pracovní skupiny ji totiž zjišťují vysoce náročnými metodami – schopnými nalézt jednu nádorovou buňku mezi statisíci buněk normálních.

Studie tyto metody srovnávala s jednodušším a levnějším hodnocením a zjistila, že zmíněné náročné metody mají v diagnostice důležité místo. Výsledky v jednotlivých zemích se mírně lišily, v každé zemi však studie přinesla oproti minulosti zlepšení v přístupu k nemoci.

Čtěte také: V Plzni zkoušejí léčbu pomocí mezenchymálních kmenových buněk