Radim Šrám získal uznání za poznání toxicity vzduchu, který dýcháme, Pavel Mareš za výzkum epilepsie.

„Když prší medaile, je válka prohraná,“ citoval s úsměvem dávnou moudrost Pavel Mareš, když přebíral z rukou předsedky Akademie věd ČR Jiřího Drahoše čestnou oborovou medaili Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách.

Citátem narážel na fakt, že již překročil věk 70 let. Nicméně s prací rozhodně nekončí.

Pohled do zákonů epilepsie

Prof. MUDr. Pavel Mareš, Dr.Sc.,  se už během studií i po promoci (v roce 1961) soustředil na výzkum vývoje dítěte a na vývoj zraku u novorozenců. Po příchodu do Fyziologického ústavu Akademie věd (v roce 1967) začal studovat epileptické záchvaty v nezralém mozku; popsal řadu základních zákonitostí vzniku, šíření a ukončení epileptických záchvatů na různých stupních vývoje a změny účinků antiepileptik.

Dnes se říká – jméno Mareš je synonymem pro vývojovou epilepsii.

Ve Fyziologickém ústavu vedl profesor Mareš po dobu 21 let oddělení vývojové epileptologie a v letech 1995 až 2003 byl ředitelem ústavu. V roce 2002 byl zvolen členem České lékařské akademie.

Varování před špatným vzduchem

Druhým laureátem čestné oborové medaile Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách je MUDr. Radim Šrám, DrSc.

Známý je především výzkumem vlivu znečištěného vzduchu na lidské zdraví – prokázal, že znečištěný vzduch způsobuje poruchy chromozomů u lidí, kteří jej dýchají, má neuropsychické účinky, ovlivňuje průběh těhotenství, úmrtnost a vznik nádorových onemocnění.

I jeho výzkumy napomohly k tomu, že vláda v devadesátých letech nařídila odsíření tepelných elektráren. Později popsal vliv znečištěného vzduchu např. na obyvatele Prahy a severní Moravy.

Pracoval v Institutu hygieny a epidemiologie a byl i vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu psychiatrického v Praze. Od roku 1991 je vedoucím Oddělení genetické ekotoxikologie v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR a je také předsedou Komise pro životní prostředí Akademie věd.