Její podstatou je pohotové zjištění hladiny kyseliny mravenčí.

(Následující text vychází z podkladů ústavu CEITEC. Kratší verzi najdete zde.)

Vědci ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU) ve spolupráci s lékaři z Nemocnice s poliklinikou Havířov vyvinuli unikátní metodu pro rychlou diagnostiku otravy metanolem za pomoci stanovení kyseliny mravenčí v krevním séru. Výsledky jsou k dispozici během několika minut, což může výrazně snížit dobu mezi přijetím pacienta a zahájením léčby. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis Journal of Chromatography A (doi: 10.1016/j.chroma.2013.01.035).

Obtížně rozpoznatelná otrava

Otravu metanolem je obecně velice obtížné rozpoznat, protože v úvodní fázi intoxikace nejsou patrné žádné specifické příznaky a vyskytuje se pouze mírná opilost nebo opojení. Dramatická změna v těle nastává během přeměny metanolu na kyselinu mravenčí, což typicky nastává v rozmezí 6 až 24 hodin od požití závadného alkoholu.

Pokud se pacienti dostanou do nemocnice v pozdních stadiích otravy, bývají hladiny metanolu v krvi již velmi nízké. V těchto stadiích je totiž velká část metanolu konvertována právě na kyselinu mravenčí.

„Kyselina mravenčí je konečný produkt odbourávání metanolu a naše metoda je schopná během přibližně 1-2 minut odhalit, zda je v krvi pacienta vyšší hodnota kyseliny mravenčí než by měla být, a zda je tedy nutné zahájit léčbu,“ popisuje unikátní objev jeho hlavní autor, Petr Kubáň, člen výzkumné skupiny Bioanalytická instrumentace z CEITEC.

Indikátor stavu pacienta

Rychlé stanovení hladiny kyseliny mravenčí v séru je z hlediska zahájení léčby významnější než stanovení hladiny metanolu. Výhodou nové, kapilárně elektroforetické metody je jednoduchost, malá spotřeba vzorku (stačí několik mikrolitrů zředěného krevního séra) a vysoká rychlost.

Oproti stávajícím metodám, například plynové chromatografii (dostupné pouze ve vybraných toxikologických laboratořích) odpadá transport vzorků krve, derivatizace a úprava vzorku krve, která vždy znamená značnou časovou prodlevu. Pomocí vyvinuté metody lze také dobře monitorovat snižování hladiny kyseliny mravenčí v séru, což umožňuje optimalizovat délku hemodialyzační léčby nutné k odstranění toxického metabolitu z organismu.

„Každá hodina, po kterou je postižený vystaven nebezpečně vysoké hladině kyseliny mravenčí zvyšuje riziko závažného poškození organismu a trvalých následků. Včasné zahájení adekvátní léčby a určení doby jejího trvání na základě monitorování hladiny jak metanolu tak zejména kyseliny mravenčí se jeví jako optimální postup,“ dodává primář havířovského ARO Robert Bocek.

Vývoj pokračuje

Brněnští vědci ze skupiny Bioanalytická instrumentace z CEITEC pod vedením Františka Foreta na výzkumu spolupracovali s kolegy z Nemocnice s poliklinikou v Havířově od úvodních případů metanolové kauzy v září roku 2012.

Pod hlavičkou CEITEC budou vědci pokračovat na vývoji jednoduchého, přenosného, kapilárně elektroforetického přístroje a jeho validaci pro využití v klinické praxi i nadále.